Brambory a jejich pěstování

Brambory rozlišujeme podle období sklizně na rané a pozdní. Rané se sklízejí již před koncem června. Na pozdní si musíme počkat o něco déle. Samozřejmě, že je i několik odrůd raných i pozdních brambor. Každá odrůda má svoje specifické vlastnosti, ať už se jedná o velikost brambor, barva dužiny i slupky doba skladování. Slupka může být žlutá, červená a začínají se už i pěstovat brambory s modrou slupkou. Také jsou různé tvary. Jako například velmi oblíbené jsou rohlíčky.

condesign / Pixabay

Brambory se u nás pěstují už mnoho let. Dají se pěstovat skoro v každé půdě. Jen nemají rády přemokřenou půdu. Jejich pěstování není vůbec nic složitého, určitě to dokáže i úplný začátečník zahrádkář. Odborné studie vypočítaly, že u nás na každého člověka připadá konzumace sedmdesáti kilo brambor ročně.

Brambory jsou oblíbená plodina, která se používá v kuchyni velmi často. Je to výborná příloha k různým jídlům i se přidávají do různých pokrmů. Dají se využít i pro dietní jídla. V kuchyni se dají využít na mnoho způsobů.  Oblíbené jsou bramborové hranolky, bramborák, bramborové placky, bramborové knedlíky a mnoho dalších pokrmů. Dají se vařit, smažit a péct. Receptů z brambor je nepřeberné množství.

Dají se sice koupit skoro v každém obchodě, ale přece jenom ty vypěstované doma jsou nejlepší. Když vidíme v obchodě ty nevzhledné, nahnilé a různě pořezané brambory tak nás určitě napadne, že bude nejlepší si je vypěstovat sami.  Mají nejen lepší chuť, ale i z nich máme radost, že jsme si je dokázali vypěstovat sami. Není to nic složitého, jen to vyžaduje trochu práce, ze které budeme mít ve výsledku určitě radost, a budou nám více chutnat. Je mnoho zahrádkářů, kteří se snaží jich vypěstovat tolik, aby jim vystačily na celý rok. Samozřejmě to záleží i na tom, jak velký pozemek k pěstování máme k dispozici.

Sázíme je na jaře podle toho, jaké je počasí. Nesmějí být ještě ranní mrazíky. To by nám přemrzly a bylo by po úrodě. Bývá to většinou na konci dubna, někdy až začátkem května. Záleží na tom, jak dlouho ranní mrazíky jsou. Sázíme je nejlépe do vyhřáté půdy. Je dobré třeba několik dní, před plánovanou výsadbou přikrýt půdu třeba nějakou textilií. Začínají klíčit, když je venkovní teplota okolo 6. Stupňů. Brambory potřebují slunné stanoviště. V chládku by se jim moc dobře nedařilo.

Brambory mají rády vyhnojenou půdu. Pokud stihneme půdu vyhnojit na podzim přírodními hnojivy, bude určitě nejlepší. Můžeme použít hnůj od koní, krav ale i od králíků. Když se nám to na podzim nepodaří, nic se neděje. Stačí v době sázení ošetřit půdu chemickým hnojivem. Hnojení je důležité. Naše úroda bude větší a to za to určitě stojí. Sázet brambory bychom neměli dávat na stejné místo další rok, ale až za 4 roky. Zamezíme tím hnilobě, háďátkům i mandelinkám. Půdu po tři roky využijeme na pěstování zeleniny. Sázíme je do brázd vzdálených od sebe asi 70 cm. V řádku by se mělo dodržovat přibližně 30 cm. Vychází to přibližně na stopu dospělého člověka.

Je třeba alespoň 2x okopat a zároveň přihrnout hlínu. Kyprá půda jim velice prospívá. Když se objeví mandelinka, tak je můžeme ošetřit postřikem, nebo mandelinku prostě sebrat. Často se objevují i plísně. Proti ním je třeba chránit úrodu chemickým postřikem.

Že jsou brambory připravené na sklizeň, poznáme podle toho, že zežloutnou listy. Listy je nutné sebrat a potom je dobré nechat brambory ještě asi 2 týdny nechat v zemi. Sklízíme je za suchého počasí, aby na nich nezůstávala nalepená hlína. Když na nich není hlína, můžeme je dát na vhodné místo do sklepa. Dobře uskladněné brambory nám vydrží přes celou zimu.

Ohodnoťte prosím článek:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *