Nejčastější problémy při pěstování jahod a jejich řešení

Antoino Duchesne svou usilovnou zahradnickou prací u dvora Ludvíka XV., dopřál světu skvostné ovoce, které se dodneška těší veliké oblibě. Bohužel plody plné vitamínů a minerálů, obsahujcí i  látky, které působí jako afrodisiakum, lákají ke konzumaci nejen člověka, ale i různé škůdce. Rostlina, plodící toto lahodné ovoce se nazývá Jahodník velkoplodý (Fragaria × ananassa nebo také Fragaria annanassanebo Fragaria × grandiflora) a nejen v našem prostředí trpí různými houbami a plísněmi. Abyste po sklizni nemuseli posílat Marušku ke dvanácti měsíčkům, poradíme vám jak s těmi nejčastějšími bojovat…

Správná péče o jahodník začíná uz při jeho pořízení. Je třeba vybírat kvalitní silné sazenice. Jahodník je rostlina, která má sklony trpět nedostatkem dusíku a fosforu, takže už při výsadbě je třeba přemýšlet, kam tuto rostlinu umístit. Je třeba každé čtyři až šest let toto místo měnit a pravidelně hnojit.

Výběr správného místa pro pěstování jahod může snížit potenciální hrozbu nákazou houbami a hmyzími škůdci. Jahody by měly být vysázeny v dobře odvodněné půdě, která nehromadí vodu po dešti. Také pozor na přílišnou závlahu. Vysazování na vyšších plochách minimalizuje poškození  sazenic mrazem a zvyšuje cirkulaci vzduchu kolem jahodových rostlin, která umožňuje rychlejší vysychání plodů, což snižuje výskyt některých chorob – zejména plísní, pro které vlhké prostředí vytváří ideální podmínky k množení. Proti plísni je nejlepší bojovat fungicidy na jejichž aplikaci na větší plochy se nám nejlépe ocenil zádový postřikovač.

Nejčastější problémy při pěstování jahod a jejich řešení

 

SLIMÁCI A ŠNECI

Slimáci jsou škůdci číslo 1 a plně zralé jahody jsou pro ně absolutním magnetem.

Symptomy: Po útoku slimáků a hlemýžďů obvykle najdete charakteristické slizké cestičky na vašich rostlinách a ovoci. Při sklizni zralého ovoce objevíte nepravidelné díry v něm způsobené jejich okusováním.

Prevence proti slimákům je ve vytvoření bariér, jejich sběr a na boj proti slimákům existuje spousta od babských rad po chemicky vyrobené produkty.

HOUBY

V  suchých létech bývají rostliny napadeny houbou Sphaerotheca macularis, která může být problémem i pro jiné měkké ovoce, jako jsou ostružiny a maliny.

 Plíseň poznáte podle vzhledu práškovitých šedobílých náplastí, které se objevují na spodní straně listů. To je doprovázeno načervenalými hnědými značkami na horní straně listů. Pokud problém není řešen, houba může pokračovat k infekci jak květin, tak i ovoce, což ničí nejen úrodu ale plodinu jako takovou i do budoucna.

 Houbovým  útokům je možné předejít  tím, že vysadíte rezistentní odrůdy, jako je ‚Cambridge Favorite‘ a ‚Red Gauntlet‘, a snažit se zlepšit cirkulaci vzduchu kolem vašich rostlin. Pokud však k tomuto problému dojde, odstraňte a vypalte všechny postižené rostlinné látky a v extrémních případech budete muset použít postřik.

PLÍSNĚ

 Šedá forma plísně jahod je způsobena houbou Botrytis cinerea, která může infikovat jak květiny, tak plody. To může výrazně snížit výnosy ovoce a je považována za jednu z nejškodlivějších chorob. Botrytis je nejčastější při dlouhotrvajícím chladném, vlhkém počasí během kvetení a sklizně.

 Květy obvykle hnědou a zemřou. Měkká, světle hnědá hniloba se může objevit na jakékoli části bobulí, ale obecně se vyskytuje nejprve v oblasti čepičky, která ničí bobule během 48 hodin. Plody brzy „mumifikují“ a podobně jako květy se pokryjí šedým, prašným práškem, což jsou spory houby Botrytis. Na jaře během chladného vlhkého počasí se spóry tvoří a šíří větrem nebo vodou na zraněné nebo extrémně měkké rostlinné tkáně. Proto je třeba zejména v tomto období preventivně ošetřit jahodník přenosným postřikovačem. Infekce může také nastat při růstu houbového mycelia z dříve infikovaných částí rostliny. Houba může přežít na rozkládající se vegetaci, aby mohla během celé vegetační sezóny infikovat zdravé rostliny. 

Léčba: Sběr a odstranění infikovaných částí rostlin může zpomalit šíření onemocnění, ale to musí být prováděno častěji, zejména během plodící fáze.

Jahody netrápí jen plísně a houby, ale i škůdci jako jsou pavouci, housenky a  roztočík jahodníkový a květopas jahodový. Na svých jahodníkových rostlinách si můžete povšimnout i bílé skvrnitosti , černání plodu, nemoci kořenů, fytophtorové a sclerotiniové hniloby , scorchova nemoc…

Jak pěstovat kanadské borůvky

Představují nejen krásný doplněk zahrady. Jsou i velmi chutné a zdravé. Mají příbuzenský vztah s borůvkami lesními. Ovšem na rozdíl od lesních borůvek vytvoří pěstitelům kanadské borůvky rozložité keře. Patří mezi velmi efektivní investice.

Oldiefan / Pixabay

Jejich keře dorůstají do výšky 2,5 metru a dožívají se několik desítek let. Zahrádkáři i pěstitelé se tak mohou těšit na velké plody a obzvláště velkou sklizeň úrody. Z jednoho keře se sklidí, až 5,5 kilogramů úrody. Chcete taky sklízet úrodu? Stačí si keře pořídit a zjistit si informace o tom, jak pěstovat kanadské borůvky.

Požadavky na pěstování

Na rozdíl od ostatních bobulovin mají tyto borůvky specifické požadavky na své pěstování. Specifičnost se týká PH půdy. Pro svůj zdravý růst vyžadují kyselou půdu, ale nesnášejí vápno. Pěstovat je můžete v té části zahrady, kde jste provedli úpravu půdy. Což znamená, že tam je navezená rašelina pro vřesy, rododendrony a další kyselomilné rostliny.

Rostliny jsou samosprašné, ale pro dosažení větší úrody je vhodné vysázet do jejich blízkosti i jiné odrůdy. Opylení pylem jiné odrůdy zajistí jejich větší plodnost. Plodit začínají většinou čtvrtým rokem. Plné plodnosti však dosáhnete až v roce pátém.

Stanoviště a pěstování

Jak pěstovat kanadské borůvky? Základem úspěchu je výběr správného stanoviště a dostatek péče. Vyžadují dostatečně vlhkou, kyselou půdu a slunné stanoviště i polostín. Pokud je chcete vysadit u zdi, musíte zajistit, že se vápno k rostlinám nedostane ani při dešti. Reakcí na přítomnost vápna v půdě je zežloutnutí listů.

Bezpečnější je pěstovat kanadské borůvky ve velkých kontejnerech naplněných odpovídající zeminou. Ph půdy vyžadují mezi 3,5 až 4,5, půda by též měla být propustná, nejlépe písčitá. Při časné jarní nebo podzimní výsadbě, upravíte zeminu do hloubky půl metru a šířku kruhu okolo metru a půl. Takovou musíte vyhloubit jámu a vykopanou zeminu nahradíte substrátem. Rostliny zasadíte a mulčujete.

Mulčovat můžete buď posekanou trávou ze sekačky anebo pilinami či borkou. Pravidelně je zavlažujte. Pozor na přemokření to nemají rády. Nejvhodnější vodou pro zálivku je voda dešťová. Přihnojování provádějte hnojivy pro kyselomilné rostliny. Koření velmi mělce, tak se neokopává, pouze se vytrhává plevel.

Zralé pro sklizeň jsou tehdy, když jsou plody tmavě fialové i přesto je, ponechte na rostlině ještě deset dní. Důležitá je také ochrana před ptáky, kteří by borůvky velmi rychle ozobali. Nejlepší ochranou je natažení sítí. Zimu vám přečkají bez úhony. V případě, že některé výhony omrznou, stačí je na jaře odřezat a ony znovu obrazí.

Jak pěstovat vinnou révu

Patříte mezi ty, kteří se letošní jaro rozhodli pustit do pěstování vinné révy? Jestliže ano a na zahradě jste ji zasadili, je to pomalu skoro stejné, jako když zasadíte strom. Při správné péči se dožívá a plodí nejméně čtvrt století a často i déle. Velmi rychle poroste a listy Vám zakryje celou konstrukci. Patří mezi architektonicky zajímavé vertikální prvky zahrady, a to zejména na podzim, kdy má nádherně zbarvené listy. Pojďme si tedy sdělit zásady, jak pěstovat vinnou révu.

Zahradní odrůdy a jejich použití

By: Kate Ter Haar

Pěstování vinné révy není nijak složité, jen je potřeba vybrat si tu správnou odrůdu. Je nejstarší a nejrozšířenější dřevinou na světě, podle růstu se řadí k liánám.

Pokud máte zahradu orientovanou na jih, zvolte tyto odrůdy: Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Frankovku nebo jiné stolní kultivary.

Na východní a západní straně se bude dařit: poloraným odrůdám – Müller Turghau, Veltlínské červené a dalším.

Mezi mrazuvzdorné odrůdy patří: André, Chrupky, Ryzlinky.

Chcete-li révu pěstovat pro přímý konzum hroznů tak nejlepší jsou odrůdy stolní, mezi které patří Chrupky, Čabaňská perla, Diamant, Prink a Ryzlinky.

Zajímavými odrůdami jsou Zante nebo Currant jsou téměř bez semen. Strawberry Grape produkují množství růžovonachových hroznů se sladkou muškátovou vůní.

Stanoviště

Nejlépe se jí daří na jižních svazích. Rovina musí být chráněn před větry. Vytvořte buď závětrný kout nebo pergolu. V chladnějších oblastech je vhodné pěstovat révu u teplých zdí. Pokud nemáte k dispozici teplé zdi, využijte k jejímu pěstování skleník.

Podmínky pro pěstování vinné révy

Vysazujte buď na podzim, nebo v dubu až květnu do teplé půdy. Při nákupu sazenic nezapomeňte na kontrolu kořenů, které mají tendenci zasychat. Odřízněte kousek kořínku a přesvědčte se, že je bílý a ne hnědý či dokonce černý. Pro sazenice pak musíte vyhloubit čtyřiceti centimetrovou jamku.

Dno vyložte dobrým kompostem, ale nikdy ne čerstvým hnojem, spálil by kořeny. Hlavní kořeny se před výsadbou zkracují na deset centimetrů, ostatní kořeny se odstraní úplně. Výhon seřízněte na dvě očka a rostlinu zasaďte do jamky tak, aby místo štěpování zůstalo asi tři centimetry nad zemí. Nahrne se zemina, mírně upěchuje a zalije se. Ze zbytku vykopané zeminy navršíte hrůbek, kterým překryjete o deset centimetrů roub a takto navršené ponecháte do vyrašení révy.

Poté zeminu odhrnete a z vyrašených letorostů ponecháte pouze dva nejsilnější. Ostatní se vylomí. K dozrání hroznů potřebuje suchý a teplý podzim.

Výživa při pěstování vinné révy

Hlavní zásadou při otázce jak pěstovat vinnou révu jsou živiny. Je na ně velmi náročná. Potřebuje je ke svému správnému růstu a kvalitním hroznům. Proto hnojte hnojivy obsahující draslík, fosfor, hořčík a v půdě musí být vápník. V případě, že žloutnou listy a vytváří málo plodů, signalizuje réva nedostatek některého z uvedených prvků.

Sázení ovocných stromů krok za krokem

Chcete se dostat k chutnému a zdravému ovoci, které si vypěstujete sami? Poradíme vám, jak postupovat v začátcích hned po zakoupení stromečku.

Není stromek jako stromek

Termín výsadby závisí na tom, zda jste si koupili prostokořenné stromky, tedy bez balu nebo stromky vypěstované v kontejneru.

Kontejnerované stromky mají dostatečně vyvinutý kořenový systém, který při vysazování neporušíte. Můžete je sázet v každém ročním období kromě zimy. Jsou dražší, ale mají téměř stoprocentní ujatelnost.

Prostokořenné ovocné stromky vysazujte jen v období vegetačního klidu, kdy rostlina neroste. Čili na jaře a na podzim. Stromky se vybírají z půdy po opadání listů, kdy je dřevo vyzrálé. Optimální termín je kolem 15. října. Pokud tento termín urychlíte, mladé výhonky nebudou v příznivé kondici a během tuhé zimy zmrznou. V prodejnách mají prostokořenné stromky založené ve vlhké zemině, pilinách nebo písku, protože jsou náchylné k proschnutí kořenů. Ani po zakoupení je nenechávejte bez péče.

Téměř bez příprav

Výsadba stromků nevyžaduje ani zkušenosti, ani přípravy. Stačí jen dodržet několik jednoduchých pravidel, aby se holé větve na jaře rozzářily květy a listím. Vykopejte jámu, která svou velikostí kopíruje kořenový systém výpěstky. Obvykle není mnohem větší než vědro, takže se ani nezapotíte. Vedle jejího středu nabijte starou lať s oblými rohy nebo kulatý kolík, který sahá do výšky koruny. Bude pevnou oporou do chvíle, dokud se novými kořeny ukotví stromek v zemi tak, aby odolal i náporu silného větru. To může trvat jednu sezónu.

sazeni

Mrkněte na kořenový systém a odstřihněte konce těch kořenů, které jsou poškozené. Vytvoříte tak čerstvou ránu, která se ve vlhké zemině rychle zahojí. Podpoříte tím kořeny k regeneraci, což pomůže k jejich rychlejšímu rozvětvování. Takto připravený stromeček vložte do jámy, kterou jste předem štědře zalily vodou a zasypte ho zeminou. Dbejte, aby byl stromek zasazen ve stejné hloubce jako ve školce. Obvykle to znamená, že zduřelé místo srůstu je přibližně na jednu dlaň nad terénem.

Po důkladném opakovaném zalití a udusání zeminy uvažte stromeček ke kolíku a zakráťte jeho větve. Povýsadbový řez je zárukou toho, že kořeny budou v rovnováze s nadzemní částí a stromek bude mít dostatek energie na to, aby začal růst. Obvykle to znamená zkrácení nadějné čtveřice letorostů o dvě třetiny jejich délky. Pokud byste tento krok vynechali, ztratili byste jednu celou sezónu, kým byste přišli na příčinu, proč stromeček zaostává v růstu. Možná jste o tom dosud nevěděli, ale čím intenzivněji ho stříháte, tím silnější rostou. Nesmí vám být líto malých větviček, které sotva začínají tvořit korunu. Je pouze na vás, zda provede řez přímo po výsadbě, nebo na jaře po odeznění mrazů.

sazeni2

Vláha je důležitá

Vysazený stromek nevyžaduje speciální péči, je třeba mu jen dopřát dostatek vláhy. V deštivém podzimu se o vše postará příroda. Pokud však přijde zima bez sněhové peřiny, holomrazy dokáží vytáhnout ze země vláhu, což by mohlo způsobit vyschnutí stromečku. Proto v teplejších dnech uděláte správně, pokud ho zalijete vodou, která ochrání kořeny před vysoušením. Ideální jsou slunečné dny, kdy hřejivé slunce zahřívá povrch půdy.

vlaha

Pokud půjde vše podle očekávání, s příchodem jara se začne stromek přebírat k životu a začne vám ve dvoře či zahradě dělat radost. Možná už v prvním roce budete slavnostně trhat z větve první jablíčko či hrušku, abyste věděli, co vás čeká v příštích letech.

Kdy vysazovat ovocné stromy

Jarní termín výsadby nastupuje po rozmrznutí půdy kolem 15. března a trvá až do rašení stromů, když se objevují listy. Doporučuje se umístit je na trvalé stanoviště nejpozději do konce dubna.

Jak sázet stromy

Jakmile si přinesete domů ovocný stromek, je třeba ho zajistit před vysycháním, tedy ho hned zasadit.

Pokud to není možné a budete ho sázet na druhý den, namočte kořeny do vody maximálně na 24 hodin. V případě, že ani následující den po zakoupení nebudete mít čas, strom v zahradě přihrňte vlhkou zeminou, pískem nebo pilinami. Při jarním vysazování kořeny v každém případě namočte na 24 hodin do vody a až potom sázejte.

Krok za krokem : Sázení ovocného stromu

1. Kořeny zkraťte a namočte na jeden den do vody.
2. Do připravené přiměřeně velké jámy nalijte 10 l vody.
3. Posaďte stromeček, přihrňte ho půdou a upěchujte.
4. Místo roubování musí být nad povrchem půdy.
5. Zalijte a přihrňte půdu, aby se voda nevypařovala.
6. Udělejte výchovný řez po vysazení.
7. Peckoviny, zejména broskve, při jarním vysazování řežte hlubším řezem.

VIDEO: Sázení ovocných stromků

Zdroj obrázku: SXC.hu

Jak pěstovat banánovník?

Rod banánovníku (lat. název musa) má velké množství druhů. U nás se většinou pěstuje druh cavendish a jeho zakrslá forma nana. Tento banánovník má v mládí tmavočervené skvrny na listech. Banánovník pochází z jihovýchodní Asie odkud se rozšířil do celé tropické ale i subtropické oblasti. Je to trvanlivá bylina, nepravý kmen tvoří pochvy listů. Druh cavendish dorůstá do výšky max. 1,5 metru.

Pěstování banánovníku

Jedná se o tropickou rostlinu proto třeba tomuto alespoň částečně přizpůsobit pěstování. Obecně se dá říci že pěstování banánovníku je nenáročné a mnoho pěstitelů se dokonce může pochlubit svou vlastní úrodou. Rostlina vyžaduje výživný propustný substrát a dostatečně velkou nádobu na pěstování. Rostlinu je v prvních 2 letech pěstování třeba každý rok 2 krát přesadit do větší nádoby a třetí rok na jaře přesadit do nádoby o průměru 40-60 cm aby měl kořenový systém dostatek prostoru.

Banánovníku nejlépe vyhovují teploty 25 – 30 stupňů. Při přímém slunečním úpalu rostlina sklopí listy k sobě aby se chránila před přehřátím. Dlouhodoběji by neměl být v teplotě pod 10st. a krátkodobě pod 5st. Rostlinu můžeme celoročně pěstovat v teple případně v zimním období snížíme teplotu na cca. 15st. a při této teplotě rostlinu přezimujeme (omezíme zálivku na minimum). Během sezóny pravidelně přihnojujeme protože rostlina intenzivně roste a během vegetační sezóny měsíčně naroste 3-5 nových listů. Rostlinu můžeme otáčet postupně aby nerostla jedním směrem (k oknu). Pokud rostlina jde kvést (poznáme podle toho že zhrubne pseudokmen) již rostlinu otáčet nesmíme. Rostlina by měla kvést po tom jak měla 50-60 listů – listy postupně jako dorůstají nové zespodu zasychají. Květ není nutné opylovat. Ze škůdců nám problémy mohou způsobovat svilušky případně jiné roztoče. Při napadení použijeme postřik proti roztočům a postřik podle návodu opakujeme.

Banánovník se rozmnožuje novými výhonky. Plody se vyvíjejí bez opylení proto jsou bezsemenné (alespoň komerčně pěstované odrůdy). Poté jak rostlina rozkvete v našich podmínkách zahyne ale z kořenů vyrostou nové rostlinky. Ty je třeba odsadit a můžeme pokračovat v pěstování. Novou rostlinku od hlavní odsadíme tak, že rostlinku odhrabeme až k místu kde je srostlá s mateřskou rostlinou anv tom místě odřízneme. Rány zasypeme rozdrceným dřevěným uhlím, popřípadě můžeme nechat 1 den zaschnout ránu aby nezačala hnít. Já to nedělám a zatím jsem se zahnívání kořenů problém neměl. Při odhrabávání dáváme pozor abychom poškodili co nejméně kořeny.

Pozor na vlhkost

Aby se banánovníku dařilo, potřebuje vysokou vzdušnou vlhkost a teplotu od dvaceti do pětadvaceti až třiceti stupňů Celsia. Nižší vlhkost vzduchu můžete nahrazovat pravidelným rosením listů. Rostlina vyžaduje častou a vydatnou zálivku, ale pozor, abyste ji nepřelili. Důsledkem by bylo uhnívání kořenů a její úhyn.

A co když jí naopak vodu nedopřejete? Poznáte to snadno, známkou nedostatečné zálivky je totiž vybledlé zbarvení listů. Banánovníky jsou žíznivé obzvlášť v teplých měsících, kdy při zálivce vyžadují přes litr vody a současně i hnojení plnými hnojivy s vyšším obsahem draslíku a dusíku.

Bez světla to nepůjde

Banánovník musí také mít dostatek světla: dejte jej co nejblíže k oknu, ale ne na severní stranu. Kvete nejčastěji třetím rokem a v tomto období zvláště nesnáší jakékoliv přesouvání a stěhování. K vyzrání plodů vyžaduje alespoň tři a půl měsíce v teplém prostředí. Aby vám rostl rovnoměrně, otáčejte jej za sluncem, samozřejmě kromě doby květu.

banánovník a mráz

V poslední době se převážně v nabídce internetových obchodů objevují také banánovníky mrazuvzdorné, jež snesou teplotu až minus pět stupňů. Přes léto se pěstují stejně jako klasický banánovník, před zimou se jim však odřežou listy a okolo rostlin se vytvoří zábal ze suchého listí či slámy a podobných materiálů.

Takový banánovník přečká bez problémů celou zimu až do jara. Výhodou je opět jeho rychlé vegetativní množení odnožemi. Velmi známým mrazuvzdorným banánovníkem je Musa basjoo, jenž dorůstá výšky okolo čtyř metrů a má až dvoumetrové listy. Při teplotě nad patnáct stupňů vyroste až patnáct centimetrů za týden.

VIDEO: Jak roste banánovník doma

Zdroj obrázku: SXC.hu

Jak pěstovat rybíz?

rybiz-jak-pestovat

Kvalitní a chutný rybíz by neměl chybět v žádné zahradě. Vybrat si můžeme z pestré palety pěstitelských tvarů od kulovitého až po rozložitý keř, či dokonce stromeček. Rybíz, vděčný keř plodící drobné bobule výrazné chuti, které mají velmi vysoký obsah vitaminu C, na českou zahradu patří. Pěstujeme proto rybíz červený, černý, bílý, růžový… Jak vybrat tu správnou odrůdu a dále se o ni starat, aby plodila co nejdéle? A jak připravit to nejsladší a nejvoňavější rybízové víno?

Vyberte si správný druh rybízu

Vyberte si ten druh rybízu, který Vás oslovil, nebo Vám chuťově nejvíc vyhovuje:

  • Červené rybízy zrají podle odrůdy od začátku června do konce srpna až září. Jsou výrazné, kyselé, krásně barevné.
  • Bílé rybízy jsou pozdnější, sklízejí se od poloviny července a mají ještě jednu výhodu – neozobávají je ptáci.
  • Černý rybíz sbíráme zhruba od 10. července do poloviny srpna.

Jak pěstovat rybíz?

  • Keře donesené na jaře nebo na podzim ze školky na den namočíme do vody a až potom vysadíme.
  • Keře sázíme zhruba metr až metr a půl od sebe.
  • Postačí běžná zemina ze zeleninového záhonu, kterou můžeme vylepšit kompostem.
  • Sazenice bílého a červeného rybízu vysadíme o 5-10 cm hlouběji, než rostly ve školce – tím položíme základ nového pevného keře. Výhony nad zemí zkrátíme na 10-20 cm.
  • Černý rybíz sázíme jen o trochu hlouběji než rostl ve školce. Stejně ho ale seřízneme. Později z keřů vyřezáváme čtyřleté výhony a pro kvalitu sklizně necháme keř zahoustnout slabými pruty.
  • Dbáme, abychom měli alespoň dva keře černého rybízu, každý od jiné odrůdy, ale vzájemně se opylující. Budou mít vyšší úrodu.
  • Množení rybízů je snadné – množíme buď hřížením nebo srpnovými či zimními řízky.

Jakou odrůdu rybízu?

Možnosti výběru jsou široké. Z osvědčených odrůd černého rybízu jsou to ‚Otel‘, ‚Eva‘, ‚Viola‘, ‚Katka‘, ‚Titania‘, případně odrůdy z řady Benův – ‚Ben Lomond‘, ‚Ben Conan‘, ‚Ben Giarn‘ a podobně. Mezi nejosvědčenější vysoce úrodné a kvalitní červený rybíz s dlouhými třásněmi patří raná odrůda ‚Detvan‘ a pozdní ‚Tatran‘, ale i ‚Maraton‘ či ‚Hron‘. Z atraktivních bílého rybízu se lze rozhodnout mezi odrůdami ‚Primus‘, ‚Blanka‘, ‚Gerlach‘, ‚Dominika‘.

Pozor na ptactvo

Nebude to dlouho trvat a místní ptačí populace objeví nové keříky. Velmi rychle mohou obrat celý keř a ozobí z větviček pupeny, takže vám zůstane jen holé nerodivé dřevo. Naštěstí existují různé plašiče, jako například vibrující páska či odraz světla ze zavěšených cédéček, jsou však účinné jen několik dní, protože ptáci si na ně zanedlouho zvyknou. Pokud se rozhodnete pěstovat několik keříků, stojí za to vyrobit si rám se sítí, která ptákům znemožní přístup k plodům.

VIDEO: Jak na sázení rybízu?

Zdroj obrázku: SXC.hu