Zahrádka je připravena, můžete růst

Konečně vylezlo sluníčko a už je venku opravdu krásně, a proto je dobré nachystat si zahrádku. Dokonce můžete už některé druhy zeleniny sázet ven. Víte, co můžete sadit do zahrádky a s kterou zeleninou je ještě třeba počkat?

Cibulka

Jednou zeleninou, kterou můžete na zahrádku ven už sadit, je cibulka.  Cibulí je hned několik druhů, existuje červená, bílá a klasická žlutá. Ať už jste si vybrali kteroukoliv z nich anebo chcete vyzkoušet všechny, tak už můžete sadit ven. Nejprve je potřeba koupit sazečky cibule, které vypadají jako úplně maličké cibulky, pak už můžete dělat díry kousek od sebe a vkládat sazečky dovnitř. Důležité je, abyste dali sazečku správným směrem, to znamená, že konec, co vypadá, jako ocásek bude směřovat nahoru.

Hrášek

Jestli máte rádi hrášek a plánujete si jej nasadit ven do zahrádky, tak už můžete. Zasadit hrášek není nic složitého. Jediné, co potřebujete, jsou semínka, která lze jednoduše koupit, jak v zahradnictví, tak i v supermarketech. Na zadní straně máte nakresleno i to, jak máte hrášek zasadit. Jedná se o trochu větší vzdálenost, než je cibulka a do jedné dírky byste měli dát více semínek, semínka jsou sice velká, ale dávají se po pěti do jedné dírky. Nezapomeňte u hrášku poté dát tyčky, aby se měl po čem plazit, lépe tak plodí a vám se bude pohodlněji obírat.

Mrkvičku anebo petržel?

Pokud dáváte do polévky mrkev a celer, tak byste si je rozhodně měli dát do zahrádky, abyste měli svou vlastní zeleninu. Nasadit je nebude nic složitého, opět potřebujete semínka. Když budete mít semínka, můžete rovnou do zahrádky. Mrkev i petržel se sadí úplně stejně, jejich semínka jsou malá a princip je proto trochu odlišný. Nebudete dělat dírky, ale uděláte tenký a jednolitý žlábek pomocí sázecího kolíku. Do tohoto žlábku jemně vsypávejte semínka.

Ředkvička

Výbornou zeleninou je i ředkvička, je velice zdravá a chutná, a tak by neměla chybět ani na vaší zahrádce. Opět potřebujete semínka, která není problém koupit. Tato semínka jsou o něco větší než je mrkev a petržel, ale mnohem menší, než je hrášek. A jejich sázení je někde mezi mrkví a hráškem. Opět uděláte žlábek pomocí sázecího kolíku a do něj budete vkládat semínka. Neměli byste je sypat, protože by neměly být tak blízko u sebe, doporučuje se, aby byly ve vzdálenosti tři centimetry, ale rozhodně nemusíte nic měřit, stačí to odhadnout, jak se říká  od oka.

Fazolky

Další zeleninou, kterou už můžete sázet ven do zahrádky, jsou fazole. Fazole se sázejí velice podobně jako hrášek. Díry by měly být dále od sebe, a přestože mají fazole velké semínka, měli byste do jedné díry sázet hned několik, doporučuje se pět semínek.

Vaše zahrádka se bude za chvíli zelenat, už máte nasazeno to, co může jít ven? Sázejte, abyste mohli brzy sklízet a užívat si vaše bio potraviny.

Jak se uchovává křen

Křen patří mezi rostlinu hojně využívanou v lidovém léčitelství. Křen působí zejména antibakteriálně, ale jeho účinky jsou rozsáhlejší. Využívá se pří léčbě zánětu průdušek, při podpoře trávení. Při zevním užití křenu dochází k prokrvení tkání a tím i k rychlejší regeneraci a hojení.

V České republice, bylo významným místem pro pěstovaní křenu Kutnohorsko. Křen má rád vysokou vlhkost. Křen obsahuje zejména tyto účinné látky – silice, vitamín C, glukosinoláty, hořčiny, enzymy, sacharidy, glutamin, asparagin, oraganické kyseliny a flavoidy. Pokud se rozhodneme pro uchování křenu doma, měli bychom vědět, jak se křen sbírá a uchovává.

Jak se uchovává křen, existuje množství rad, jak ho uchovat. Nejvhodnější pro uchování křenu je chlad a vlhko. Uchovávání křenu však nejprve předchází jeho sběr. Sběr křenu provádíme z dvouletých rostlin buď na podzim (v měsících záři – listopad), nebo na jaře (v měsících březen – květen). Vždy sbíráme pouze kořen křenu. Po sběru se rozhodneme, jakým způsobem chceme křen uchovat.

Křen můžeme uchovávat zmražený, ve formě křenové pasty, sterilizovaný i strouhaný. Jeho uchovávání není nijak náročné. Náročnější je křen před uchováním řádně zpracovat. Přinášíme praktické rady, jak uchovat křen.

Jak uchovat křen

1. Uchování křenu formou zmražení

Křen očistíme, oškrábeme, najemno nastrouháme a ihned smícháme s citrónovou šťávou, která uchovává vitamín C. Takto připravený křen, rozdělíme na menší porce zabalené do alobalu.

2. Křen uchovávaný sterilizováním

Jedná se o náročnější formu uchovávání křenu. Zde si musíme připravit nejprve nálev na křen. Nálev by měl obsahovat 2 dcl vody, 0,5 dcl octa, 80 g cukru, 10 g soli. Nálev je nutný pro úspěšnou sterilizaci. Křen nastrouháme úplně najemno, do nádoby ve které máme nastrouhaný křen, nalijeme vařící nálev. Směs promícháme a ihned s ní plníme zavařovací sklenice, které uzavíráme. Sterilizujeme po dobu 25 minut při 90 st. C.

3. Uchovávání křene formou křenové pasty

Zcela čerstvý nezvadlý a pálivý křen očistíme, rozkrájíme a rozemeleme na kuchyňském mlýnku či v robotu. Na 1 kilo jemně rozemletého křenu musíme přidat 10-18 gramů soli. K takto připravenému křenu přidáme 2 dcl octa, 10 – 15 gramů cukru, 2 dcl vody. Vše dokonale smícháme a znovu rozemeleme. Výrobek má bílo šedou pastovitou konzistenci. Pokud máme tuto konzistenci, naplníme s ní předsnídávkové skleničky, uzavřeme a pasterujeme ve vodní lázni při teplotě 95 st. C po dobu 20 minut.

Ať už křen uchováváme v jakékoli formě je vhodným doplňkem stravy.

Brambory a jejich pěstování

Brambory rozlišujeme podle období sklizně na rané a pozdní. Rané se sklízejí již před koncem června. Na pozdní si musíme počkat o něco déle. Samozřejmě, že je i několik odrůd raných i pozdních brambor. Každá odrůda má svoje specifické vlastnosti, ať už se jedná o velikost brambor, barva dužiny i slupky doba skladování. Slupka může být žlutá, červená a začínají se už i pěstovat brambory s modrou slupkou. Také jsou různé tvary. Jako například velmi oblíbené jsou rohlíčky.

condesign / Pixabay

Brambory se u nás pěstují už mnoho let. Dají se pěstovat skoro v každé půdě. Jen nemají rády přemokřenou půdu. Jejich pěstování není vůbec nic složitého, určitě to dokáže i úplný začátečník zahrádkář. Odborné studie vypočítaly, že u nás na každého člověka připadá konzumace sedmdesáti kilo brambor ročně.

Brambory jsou oblíbená plodina, která se používá v kuchyni velmi často. Je to výborná příloha k různým jídlům i se přidávají do různých pokrmů. Dají se využít i pro dietní jídla. V kuchyni se dají využít na mnoho způsobů.  Oblíbené jsou bramborové hranolky, bramborák, bramborové placky, bramborové knedlíky a mnoho dalších pokrmů. Dají se vařit, smažit a péct. Receptů z brambor je nepřeberné množství.

Dají se sice koupit skoro v každém obchodě, ale přece jenom ty vypěstované doma jsou nejlepší. Když vidíme v obchodě ty nevzhledné, nahnilé a různě pořezané brambory tak nás určitě napadne, že bude nejlepší si je vypěstovat sami.  Mají nejen lepší chuť, ale i z nich máme radost, že jsme si je dokázali vypěstovat sami. Není to nic složitého, jen to vyžaduje trochu práce, ze které budeme mít ve výsledku určitě radost, a budou nám více chutnat. Je mnoho zahrádkářů, kteří se snaží jich vypěstovat tolik, aby jim vystačily na celý rok. Samozřejmě to záleží i na tom, jak velký pozemek k pěstování máme k dispozici.

Sázíme je na jaře podle toho, jaké je počasí. Nesmějí být ještě ranní mrazíky. To by nám přemrzly a bylo by po úrodě. Bývá to většinou na konci dubna, někdy až začátkem května. Záleží na tom, jak dlouho ranní mrazíky jsou. Sázíme je nejlépe do vyhřáté půdy. Je dobré třeba několik dní, před plánovanou výsadbou přikrýt půdu třeba nějakou textilií. Začínají klíčit, když je venkovní teplota okolo 6. Stupňů. Brambory potřebují slunné stanoviště. V chládku by se jim moc dobře nedařilo.

Brambory mají rády vyhnojenou půdu. Pokud stihneme půdu vyhnojit na podzim přírodními hnojivy, bude určitě nejlepší. Můžeme použít hnůj od koní, krav ale i od králíků. Když se nám to na podzim nepodaří, nic se neděje. Stačí v době sázení ošetřit půdu chemickým hnojivem. Hnojení je důležité. Naše úroda bude větší a to za to určitě stojí. Sázet brambory bychom neměli dávat na stejné místo další rok, ale až za 4 roky. Zamezíme tím hnilobě, háďátkům i mandelinkám. Půdu po tři roky využijeme na pěstování zeleniny. Sázíme je do brázd vzdálených od sebe asi 70 cm. V řádku by se mělo dodržovat přibližně 30 cm. Vychází to přibližně na stopu dospělého člověka.

Je třeba alespoň 2x okopat a zároveň přihrnout hlínu. Kyprá půda jim velice prospívá. Když se objeví mandelinka, tak je můžeme ošetřit postřikem, nebo mandelinku prostě sebrat. Často se objevují i plísně. Proti ním je třeba chránit úrodu chemickým postřikem.

Že jsou brambory připravené na sklizeň, poznáme podle toho, že zežloutnou listy. Listy je nutné sebrat a potom je dobré nechat brambory ještě asi 2 týdny nechat v zemi. Sklízíme je za suchého počasí, aby na nich nezůstávala nalepená hlína. Když na nich není hlína, můžeme je dát na vhodné místo do sklepa. Dobře uskladněné brambory nám vydrží přes celou zimu.

Jak pěstovat česnek

Česnek má mnoho lidí rádo zejména kvůli jeho pronikavé chuti, podobně jako chilli, pažitku, ředkvičky, pálivé papričky… Většina domácností ho používá jako koření. Léčitelé by Vám pro změnu odpřisáhli, že je tím nejlepším všelékem. Obsahuje vitamíny, minerály a enzymy. Disponuje proti infekčními účinky, redukuje hladinu cholesterolu a redukuje krevní srážlivost.

tulanek / Pixabay

Česnek se stal oblíbeným doplňkem českých kuchyní. Populární je hlavně na topinky. Co by to bylo za topinky bez česneku? Také se využívá v omáčkách. Říká se o něm, že: „Česneková polévka je lepší než deset doktorů.“ Využití je široké.

Co vše je potřeba pro pěstování česneku?

Jak pěstovat česnek, je otázka trápící řadu pěstitelů. Základem úspěchu je sadba. Správně se musí provést i jeho načasovaná výsadba. Zásadně se používá pouze kvalitní sazba. O kvalitě chtějte písemné osvědčení, nestačí pouze nápis kvalitní pro pěstění. Kupujte ji od uznávaných pěstitelů a prodejců.

Jak pěstovat česnek?

Sázením, které se provádí vysazením jednotlivých stroužků do záhonu. Nejlepším obdobím pro výsadbu je podzim a jaro. Na jaře vše proveďte v březnu či dubnu. Na podzim sázejte v září až říjnu. Výsev na jaře déle vydrží.

Půda by měla obsahovat příměs písku nebo perlitu. Tyto látky zabraňují nadměrnému moknutí půdy a poškození výsadby plísněmi. Lokalita by měla být bohatá na živiny s nižším obsahem draslíku. Má rád vysoké teploty a vlhkost. Pěstujte tedy na přímém slunci.

Při výsadbě jsou špičky stroužků česneku 3 centimetry pod povrchem půdy. Vzdálenost od sebe činí 20×10 centimetrů. Máte-li na zahrádce dostatek místa, sázejte řidčeji. Zapomeňte na použití sázecího kolíku. Česnek zatlačte prsty do hlíny.

Péče o česnek v průběhu pěstování

S tím jak pěstovat česnek souvisí i péče o sazeničky v průběhu růstu. Nestačí pouze česnek vysadit a čekat na jeho sklizeň. Chcete-li kvalitní a zdravou sklizeň věnujte mu kousek svého času i péče.

  • Záhony se udržují v nezapleveleném stavu a s kyprou půdou na povrchu.
  • Zajistit dostatek vláhy v průběhu růstu.
  • Po dešti plečkujte. Plečkování znamená meziřádkové zpracování půdy v průběhu vegetace. Je to zabránění růstu plevelu a provádí se ze dvou důvodů. Prvním je provzdušnění a prokypření půdy. Druhým je fakt, že nedojde k zapaření kořenů.
  • V průběhu vegetace použijte chemický postřik proti květilce cibulové a žravému hmyzu.
  • Květ česneku vyštípněte co nejdříve, těsně nad listem. Pár květů ponechte. Slouží jako takzvaní strážníci, díky kterým se včas pozná doba sklizně.

Jak pěstovat celer

Celer patří spolu s mrkví k nejpoužívanější kořenové zelenině. Už jen z tohoto důvodu nechybí při svém pěstování na žádné zahrádce. Jenže není celer jako celer. Známe hned několik druhů celerů – bulvový, řapíkatý, naťový. Každý z nich potřebuje při pěstování něco jiného.

Ať už se letos rozhodnete pěstovat na své zahrádce jakýkoliv druh, pokusíme se Vám předat rady. Podíváme se na výsev, růst i sklizeň. Přečtěte si následující řádky.

Celer

Jinak také miřík vonný se pěstuje u nás zhruba od 19. století. Přišel k nám z Jižní Evropy. Znali ho už obyvatelé starého Egypta, kteří používali jeho listy k pohřebním obřadům. Původní celer planý nebyl k jídlu. K dokonalosti jej dotáhli až Řekové.

Zahrádkáři nejvíce pěstují celer bulvový, méně pak řapíkatý a listový. Velké podzemní bulvy se konzumují syrové i tepelně upravené. Listový využijete formou koření a přísad do omáček a polévek. Řapíkatým můžete dochutit saláty či zapékané pokrmy. Šťáva z celeru podporuje chuť k jídlu, upravuje trávení a působí močopudně.

Výsev

Při pěstování je nejdůležitějším faktem začít včas s výsevem. To proto, aby sazeničky, které později přesadíte do zahrady, měly čas vyrůst. Semena vysejte už v únoru u všech druhů celerů. Doba jejich klíčení se pohybuje okolo 2-3 týdnů při teplotě 15-20°C. Jedinou možností, jak obejít pěstováni celeru ze semínek je zakoupení hotových sazenic v květnu. Sazeničky se nesmí nachladit. Reakcí na nachlazení je, že vám později nevzejdou a nic z nich nebude.

Jak pěstovat celer?

Jeho pěstování není nijak náročné. Sazenice bulvového druhu musíte vysadit na záhon v rozestupech 30 x 40 centimetrů do brázd hlubokých 20 cm. Sazenice řapíkatého druhu zasazujte v rozestupech 50-ti centimetrů do brázdy hluboké 20 cm. Po zasazení je vydatně zalijte.

Po celou dobu růstu potřebuje vydatnou zálivku, půda musí být neustále vlhká. Nikdy nezalévejte jeho listy – riskovali byste tím onemocnění. Bulvový celer je potřeba pravidelně okopávat.

Sklizeň

Připraven na sklizení je asi za 200 dní od výsadby. Vždy se sklízí s příchodem prvních mrazíků. Ovšem výhodou je, že první menší bulvy se mohou sklidit na začátku července. U řapíkatého druhu se sklízí listy. Dbejte na odstranění špiček listů, ty se nekonzumují. Zralý bývá o třicet dní dříve než bulvový. Při pěstování naťového celeru se sklízí jeho nať již v průběhu vegetace. Užívat se může čerstvá i sušená.

Jak pěstovat dýni

By: nociveglia

Dýni známe všichni jako ozdobu, která se používá na Hallloween. Není však jen vhodnou ozdobou, ale je to zdravá, léčivá a téměř nekalorická tykvovitá rostlina. Nalézt ji můžeme v různých podobách. V našich podmínkách jsou nejtypičtější dýně oranžové či okrasné. Řadí se mezi chutné, ale i zdraví prospěšné ovoce.

Obsahuje velké množství vlákniny, snižuje krevní tlak, brání tvorbě krevních sraženin. Při poruchách trávení a střevních potížích se doporučuje smíchat dýni s mlékem. Zakoupit si ji můžete v obchodě či vypěstovat doma na zahrádce. Seznamte se v následujících řádcích s tím, jak pěstovat dýni.

Nákup semínek a předpěstování

Než vypěstujete svou vlastní dýní, vydejte se do zahradnictví a vyberte si semínka. Nabídka je široká. Semínka si poté předpěstujete doma v kelímcích. Zhruba v polovině dubna vysejte semínka do kelímku. Asi po třech týdnech, kdy už Vám porostou hezké rostlinky, je přesaďte do květináčů.

V polovině května je vysázejte na záhon, tou dobou již nehrozí přízemní mrazíky. Pokud si dýni nestihnete předpěstovat, nevadí. Na začátku května proveďte výsev semen do záhonků. Jakmile budete mít rostliny na zahradě a budou hrozit přízemní mrazíky, zakryjte je slámou, aby neumrzly.

Stanoviště a výsadba

Dýni pěstujte na půdě s dostatkem živin a vláhy. Miluje slunné stanoviště. Pro dostatek živin půdu při její výsadbě přihnojte. Pěstovat se dají i na kompostu, kde se jim bude dařit obzvláště dobře.

Počítejte ale s tím, že si z kompostu vytáhnou většinu živin a ten nebude tak kvalitní pro další použití. Rostlinky se sázejí na záhon v rozestupu jeden až dva metry. Pokud provádíte výsev semínek do záhonů, dávejte je do hloubky tři až pět centimetrů. Po zasazení zalijte.

Péče a sklizeň

Na tom, jak pěstovat dýně není nic složitého ani náročného. Stačí, když je budete pravidelně odplevelovat. V případě velkého sucha musíte provést pravidelnou zálivku. Pozor si však dejte na to, abyste nekropili listy. Začaly by následně uhnívat. Jakmile budou rostlinky dosahovat větší velikosti, je dobré k nim přidat oporu. Po opoře se budou plazit a nebudou si navzájem stínit.

Sklízet je začněte na začátku podzimu. Slupka musí být tvrdá, matná a na stonku dýně se již tvoří praskliny. Vždy sklízejte před prvními mrazíky. Ty dokáží způsobit přemrznutí a dýně bude nepoužitelná. Sklizené dýně nechte vždy pár dní dosušit, buď venku na sluníčku anebo u kamen, ale teplota nesmí přesáhnout 30°C. Plodu ponechte stopku o velikosti pět centimetrů. Toto dopomůže k tomu, že se dýně nebude rychle kazit.