Jak rozmnožovat drobné ovoce – Pěstujme.cz

Rozmnožování dřevin drobného ovoce

Dřeviny, které přinášejí úrodu drobného ovoce, rozmnožujeme většinou vegetativně. Dříve, než budeme mluvit o rozmnožování řízkováním, potápěním atd., řekněme si, že rozmnožování má oproti generativnímu své přednosti, ale i nevýhody.

Hlavní předností je možnost uskutečnit všechny jeho způsoby v běžné zahradnické praxi. V podstatě jde o nejjednodušší práce: odříznout výhonek, nahrnout zeminu k rostlině a pod.
Druhou výhodou je bohatost materiálu, ze kterého lze vypěstovat nové jedince.
Třetí výhoda spočívá v tom, že za poměrně krátký čas můžeme vidět výsledky své práce, zda byla úspěšná tím, že začíná růst nový keř.

Největší nevýhodou vegetativního rozmnožování je možnost přenosu škůdců a nemocí z původního jedince na nový výpěstek. Tomu lze zabránit jen výběrem zdravého a správně vyzrálého rozmnožovacího materiálu. A na to pamatujme!

Rozmnožování rybízu a angreštu

Rozmnožování ze zdřevnatělých řízků

Zdřevnatělé řízky rybízu všech druhů a angreštu můžeme řezat od září do listopadu, dokud nemrzne. Odřezky si připravíme z ročních výhonků vyrůstajících na dvoukolovém tříletém dřevě. Jejich délka má být 15 – 20 cm. Když jsou na řízcích ještě listy, ihned je odstraníme tak, že z nich ponecháme jen krátké stopky, aby výhonky nezaschly. Odřezky mají mít 4 – 5 pupenů. Spodní řez děláme blízko pod pupenem, horní až 10 mm nad pupenem. Malá vzdálenost od poupěte způsobuje jeho schnutí a velká zase blokuje kořínky nebo pučení. Hůře kořenící angrešt a rybíz seřezáváme s patkou starého dřeva ze kterého spolehlivěji zakořeňí. Pichlavé ostny angreštu zkracujeme, aby při manipulaci nepřekážely.
Odřezky píchejte do připravených záhonů se sypkou, výživnou a teplou půdou. Zapustíme je do kolíkem vyhloubené jámy tak hluboko, aby z půdy vyčnívaly jen 1 – 2 pupeny. Půdu k odřezkům přitlačíme a zalijeme vodou. V příštích dvou letech z poupěte vyroste keř.
Když nařezané odřezky z různých příčin nemůžeme zasadit na podzim, svazek odřezků založíme dolním koncem do poloviny v půdě a vysadíme je brzy na jaře. Před sázením spodní řezné plochy obnovíme ostrým nožem.

Mohlo by vás zajímat: Pokácet strom na zahradě není nic snadného. Narazit můžeme na legislativu i ochranáře přírody

Rozmnožování polo zdřevnatělých řízkováním

Při tomto rozmnožování řízky rybízu a angreštu odebíráme v polovině června, jejich délka má být jen 5 – 8 cm. Na řízcích ponecháme vrcholovou růžici listů s 3 až 4 listy. Ostatní níže rostoucí listy odstraníme. vysadíme je ještě týž den. Pokud je vysadit z různých příčin nemůžeme, řízky zasadíme do studeného pařeniště asi 2 cm hluboko. Mírně je kropíme vodou a zbytečně nevětráme. Všechny zdřevnatělé řízky potřebují na zakořenění hodně tepla a vlhkého vzduchu. Odřezky začínáme otužovat větráním a menším stíněním. Zakořenění poznáme podle narůstání nových listů. V pařeništi je necháme do jara a přesazujeme vždy s balíkem hlíny.

Mohlo by vás zajímat: Vyzkoušejte neobvyklý recept z brambor, který podpoří vaši krásu

Rozmnožování dělením

Tímto způsobem rozmnožujeme keře na jaře při přesazování. Mateřská rostlina se rozdělí na několik částí, na nichž musí byt dostatek kořenů. Na toto rozmnožování se hodí více keře starší, ale ne přestárlé.

Rozmnožování očkovým řízkováním

Toto rozmnožování používáme tehdy, když z malého množství vzácné odrůdy chceme namnožit mnoho rostlin. Z vyříznutého letorostu odstraníme horní nevyzrálou třetinu. Ze zbývající části odstraníme čepele listů a z výhonku naděláme jednoočkové odřezky – pod očkem řežeme ve vzdálenosti 15 mm a nad očkem 25 mm. Odřezky zasadíme do substrátu tak, aby třetina očka vyčnívala nad substrátem a uložíme je v takovém prostředí, jako při rozmnožování polozdřevnatělých řízkováním.

Rozmnožování kopcovaním

Toto rozmnožování se dá dělat přímo na záhoně. Mateřská rostlina se zcela seřízne nad půdou. Z vedlejších pupenů na hlavě rostliny vyrůstá mnoho výmladků. Když jsou dlouhé asi 15 – 20 cm, nakopčíme poprvé zeminu do výšky 10 cm, jako při ohrání brambor. Kopeček o měsíc zvýšíme. Potřetí ho opět zvýšíme na začátku července. Zemina, kterou přihrnujeme, má byt vlhká a rostlinu třeba pravidelně zalévat. Výhonky v kopečku do podzimu zakoření. Na podzim po opadnutí listů kopeček rozhrneme, oddělíme a vysadíme na trvalé místo.

Mohlo by vás zajímat: Tinktura z černého rybízu uleví při nachlazení i otravě jídlem. Na její účinky se vyplatí počkat

Rozmnožování malin a ostružin

Rozmnožování podélným (čínským) potápěním

Toto rozmnožování spočívá v tom, že se na začátku letního období mladé výhonky přihrnou do vykopané hluboké brázdy. Když očka vyraší, mladé výhonky se přihrnou úrodnou zeminou, aby se zakořenily. Na podzim se rozřežou a ve květináči vysadíme na trvalé místo. Dlouhé výhonky se mohou potápět i více hadovitými oblouky.

Rozmnožování kořenovými řízky.

Kořeny odřezky si připravíme na podzim tak, že z mateřské rostliny odebereme kořeny a rozřízneme je na 6-cm dlouhé kousky. Horní konce seřízneme kolmo, dolů a šikmo, aby se při zasazení zachovala polarita kořenů. Kořenové řízky přes zimu uschováme ve vlhkém písku a v chladnějším sklepě a na jaře vysadíme.

VIDEO: Jak na jarní řez malých dřevin?

Zdroj obrázku: SXC.hu