Brambory a jejich pěstování

Brambory rozlišujeme podle období sklizně na rané a pozdní. Rané se sklízejí již před koncem června. Na pozdní si musíme počkat o něco déle. Samozřejmě, že je i několik odrůd raných i pozdních brambor. Každá odrůda má svoje specifické vlastnosti, ať už se jedná o velikost brambor, barva dužiny i slupky doba skladování. Slupka může být žlutá, červená a začínají se už i pěstovat brambory s modrou slupkou. Také jsou různé tvary. Jako například velmi oblíbené jsou rohlíčky.

condesign / Pixabay

Brambory se u nás pěstují už mnoho let. Dají se pěstovat skoro v každé půdě. Jen nemají rády přemokřenou půdu. Jejich pěstování není vůbec nic složitého, určitě to dokáže i úplný začátečník zahrádkář. Odborné studie vypočítaly, že u nás na každého člověka připadá konzumace sedmdesáti kilo brambor ročně.

Brambory jsou oblíbená plodina, která se používá v kuchyni velmi často. Je to výborná příloha k různým jídlům i se přidávají do různých pokrmů. Dají se využít i pro dietní jídla. V kuchyni se dají využít na mnoho způsobů.  Oblíbené jsou bramborové hranolky, bramborák, bramborové placky, bramborové knedlíky a mnoho dalších pokrmů. Dají se vařit, smažit a péct. Receptů z brambor je nepřeberné množství.

Dají se sice koupit skoro v každém obchodě, ale přece jenom ty vypěstované doma jsou nejlepší. Když vidíme v obchodě ty nevzhledné, nahnilé a různě pořezané brambory tak nás určitě napadne, že bude nejlepší si je vypěstovat sami.  Mají nejen lepší chuť, ale i z nich máme radost, že jsme si je dokázali vypěstovat sami. Není to nic složitého, jen to vyžaduje trochu práce, ze které budeme mít ve výsledku určitě radost, a budou nám více chutnat. Je mnoho zahrádkářů, kteří se snaží jich vypěstovat tolik, aby jim vystačily na celý rok. Samozřejmě to záleží i na tom, jak velký pozemek k pěstování máme k dispozici.

Sázíme je na jaře podle toho, jaké je počasí. Nesmějí být ještě ranní mrazíky. To by nám přemrzly a bylo by po úrodě. Bývá to většinou na konci dubna, někdy až začátkem května. Záleží na tom, jak dlouho ranní mrazíky jsou. Sázíme je nejlépe do vyhřáté půdy. Je dobré třeba několik dní, před plánovanou výsadbou přikrýt půdu třeba nějakou textilií. Začínají klíčit, když je venkovní teplota okolo 6. Stupňů. Brambory potřebují slunné stanoviště. V chládku by se jim moc dobře nedařilo.

Brambory mají rády vyhnojenou půdu. Pokud stihneme půdu vyhnojit na podzim přírodními hnojivy, bude určitě nejlepší. Můžeme použít hnůj od koní, krav ale i od králíků. Když se nám to na podzim nepodaří, nic se neděje. Stačí v době sázení ošetřit půdu chemickým hnojivem. Hnojení je důležité. Naše úroda bude větší a to za to určitě stojí. Sázet brambory bychom neměli dávat na stejné místo další rok, ale až za 4 roky. Zamezíme tím hnilobě, háďátkům i mandelinkám. Půdu po tři roky využijeme na pěstování zeleniny. Sázíme je do brázd vzdálených od sebe asi 70 cm. V řádku by se mělo dodržovat přibližně 30 cm. Vychází to přibližně na stopu dospělého člověka.

Je třeba alespoň 2x okopat a zároveň přihrnout hlínu. Kyprá půda jim velice prospívá. Když se objeví mandelinka, tak je můžeme ošetřit postřikem, nebo mandelinku prostě sebrat. Často se objevují i plísně. Proti ním je třeba chránit úrodu chemickým postřikem.

Že jsou brambory připravené na sklizeň, poznáme podle toho, že zežloutnou listy. Listy je nutné sebrat a potom je dobré nechat brambory ještě asi 2 týdny nechat v zemi. Sklízíme je za suchého počasí, aby na nich nezůstávala nalepená hlína. Když na nich není hlína, můžeme je dát na vhodné místo do sklepa. Dobře uskladněné brambory nám vydrží přes celou zimu.

Jak pěstovat brambory

By: barockschloss

Možná ani netušíte, že pěstování vlastních brambor umí připravit neopakovatelný zážitek. Vytáhnete nať, opatrně rozhrnete brázdu a do dlaní se vysypou nádherné žlutavé a čerstvé hlízy. Nedají žádnou práci se škrábáním, jejich jemnou slupku snadno oddělíte prsty. Snad každý zahrádkář má na zahradě alespoň pár řádků.

Ten kdo říká, že brambory nepěstuje, protože je to pracné, a těch pár kilo si raději zakoupí, by to měl vyzkoušet. Ostatně na otázce, jak pěstovat brambory, není nic složitého. Jedná se o nejlehčí způsob pěstování mezi všemi zeleninami. Význam má i širokém využití brambor v kuchyni.

Jak na to – postup

Jak pěstovat brambory? Hlavní zásadou, kterou se musíte řídit je, že se nikdy nesmí sázet stále na stejné místo, ale střídat je s místy, kde rostly jiné rostliny. Ideálně sázejte brambory na stejnou plochu jednou za čtyři roky. V případě porušení si koledujete o problémy se škůdci – mandelinky, hniloba a háďátka.

Existuje přes 160 odrůd brambor. Pokud s pěstování začínáte, vyhněte se choulostivým odrůdám. Sklizeň by pro Vás mohla být zklamáním. Naklíčené druhy brambor sázejte do řádků v cca třiceti centimetrových rozestupech. Z každé strany si musíte ponechat prostor na zahrnutí rostliny zeminou.

Rané brambory můžete sadit blíže k sobě. S výsadbou se začíná podle počasí. Nejvhodnějším měsícem je však březen. V průběhu jejich růstu se musí okopávat. Použít k tomu můžete motyku, hrábě či jiné radlické náčiní. Okopávat musíte opatrně, protože mladé rostlinky brambor jsou křehké.

Půda

Půda musí být hlinitopísčitá, kyprá, propustná a proto je třeba, abyste před výsadbou půdu pořádně zorali. První orbu proveďte na podzim. Druhou těsně před výsadbou. Než se vrhnete na sázení brambor do řádku, proveďte hnojení půdy. Ideální jsou organická hnojiva – hnůj, kompost, zelené hnojení.

V případě minerálního hnojení použijte hnojiva s menším obsahem sodíku, ale vysokým obsahem hořčíku. Hnojte na podzim. Sázejte pouze certifikovanou sadbu brambor.

Takováto sadba je označená dodavatelem, hmotností, datem a číslem partie uznávacího řízení. Chybět nesmí ani stupeň množení A nebo B.

Zálivka

Brambory vždy zavlažujte. V růstu potřebují denně v průměru 2 – 10 mm vody. Což představuje 100 – 200 litrů vody denně – podle plochy. Zavlažování korigujte i s přírodním deštěm. V případě sucha i nedostatku deště, musíte vodu dodat jiným způsobem.

Plevel a sklizeň

Plevel může snížit vaší úrodu až o 55%. Pravidelně jej mechanicky odstraňujte. Dnes existují i různé herbicidy na plevel, ale jejich použití se nedoporučuje. Mohou poškodit jednotlivé rostliny.

Před sklizní odstraňte nať 14 dní dopředu. Poté začněte teprve s jejich vykopáním. Sklízí se za suchého počasí při teplotách nad 12°C.