Jak pěstovat bylinky?

zdroj a autor: http://commons.wikimedia.org/wiki/User:Mbc
zdroj a autor: http://commons.wikimedia.org/wiki/User:Mbc

Ať máme zahrádku, balkón, terasu či jen okenní parapet, můžeme si sami vytvořit svou vlastní malou bylinkovou zahrádku. Není nad čerstvé bylinky na dosah ruky, navíc jsou pastvou pro oko a jejich vůně pohlazením na duši.

Pěstování bylinek – je nejvyšší čas zasít

Abychom se mohli co nejdříve těšit z vlastních čerstvých bylinek, je důležitý jejich včasný výsev a předpěstování. První měsíce jara, kdy slunce získává na síle a prodlužují se dny, je ten pravý čas k výsevu. Předpěstování bylin je rychlejší, pokud můžeme klíčícím semenům zajistit stabilní teplejší klima s dostatkem světla a pravidelnou zálivkou. K tomu se právě nejlépe hodí domácí prostředí a umístění nádob s výsevem v místnosti za oknem.

Existuje mnoho oblíbených a méně náročných druhů bylinek, které si dokáže úspěšně vypěstovat i začátečník. Mezi takové patří např. pažitka, bazalka, petrželka, oregano, majoránka, šalvěj, máta, tymián, saturejka a další. Osivo dnes najdeme v široké nabídce nejen v prodejnách s potřebami pro zahradníky, ale i v supermarketech s potravinami apod. Pro úspěšnost výsevu je důležité použít čerstvá semena, buď vlastní z předešlého roku, nebo zkontrolovat datum na obalu. Čím jsou semena čerstvější, tím větší máme šanci na úspěch.

Jaké jsou vhodné nádoby na výsev?

Vysévat můžeme do klasických květináčů nebo truhlíků, lze však použít různé kelímky, krabičky, mísy apod. Záleží na tom, jestli bude ona nádoba sloužit pouze k předpěstování, nebo k trvalému růstu bylinky. Jestliže rostlinky už nebudeme přesazovat do jiných květníků nebo na záhon, zvolíme nádobu nejen praktickou, ale také dekorativní. Jestliže si chceme bylinky doma pouze předpěstovat, můžeme použít i speciální pokojové miniskleníky a fóliovníky, které udržují optimální klima pro klíčivost semen a růst mladé rostlinky.

Volba vhodné zeminy pro výsev

Bylinky většinou nejsou příliš náročné na bohatost substrátu, především bychom měli dbát na to, aby zemina nebyla příliš těžká, což by ztěžovalo klíčení a především zakořenění mladé rostliny. Jestliže máme k dispozici jen těžší zeminu, jednoduše ji smícháme s trochou písku, popř. rašeliny. Lze však zakoupit i speciální substrát, určený přímo pro výsev a předpěstování. Běžně prodávané substráty na pěstování květin, které obsahují příliš velké kusy zeminy či dřevnatých částí, nejsou pro výsev bylin nejvhodnější volbou.

Jak správně vysévat semena bylin?

Až na některé výjimky bychom měli semena vysévat řídce, příliš hustě vysetá semena nemají velkou šanci na řádný vývoj silných rostlinek. K hustému výsevu se hodí např. pažitka, které se daří při růstu v trsu, ovšem jiné bylinky vyžadují více prostoru pro vývoj kořenového systému i nadzemní rozvětvené části.
Podle výsevu dělíme byliny na ty, které klíčí na povrchu substrátu a takové, které klíčí pod tenkou vrstvou půdy. Tento údaj by měl být uvedený na obale sáčku se semeny. Pokud se jedná o semena klíčící pod vrstvou zeminy, dbáme na to, aby vrstva nebyla příliš silná zeminu nepěchujeme tlakem, pouze jí semena jemně posypeme. (běžně kolem 0,5cm).

Jak zalévat klíčící semena?

Klasický způsob zalévání konévkou s hubicí není úplně optimální v prvních dnech klíčení semen, která ještě nemají kořínek a tudíž nejsou pevně ukotvené v zemině. Výborný je naopak mechanický rozprašovač vody, který běžně používáme např. na kropení prádla. Jemnou vodní mlhou z rozprašovače semena zaléváme zpočátku 1-2x denně. Dostatečnou vlhkost zeminy kontrolujeme jednoduše prstem, nesmíme ji nechat vyschnout, aby semena nezavadla a neuhynula. Do doby, než si rostlinky vytvoří kořenový systém, je zaléváme zezhora, později můžeme vodu lít do podmisky.
Klíčivost se u různých bylin liší svou délkou, nejčastěji se pohybuje mezi 1-2 týdny. Čím stabilnější klima klíčícím semenům poskytneme, tím větší máme šanci na úspěch. Můžeme využít malého triku a nádobu se semeny první cca dva týdny zakrýt čirým sklem či průhlednou folií, hlína nám nevyschne a zajistíme tak i stabilnější teplotu. Ve chvíli, kdy rostliny dorostly velikosti kolem 1-2 cm, sklo či fólii sejmeme.

Přesazování mladých sazenic

Rostlinky staré cca 1 měsíc jsou zpravidla dost silné na to, abychom s nimi mohli manipulovat a opatrně je přesadit do zvolené nádoby. Jako pomůcku na přesazování použijeme přepichovací kolík nebo např. obrácenou stranu lžíce, rostlinky po jedné přesazujeme v dostatečných rozestupech do nové nádoby s řádně navlhčenou zeminou. V prvních dnech po přesazení hlídáme vlhkost půdy a pečlivě zaléváme. Chceme-li pěstovat bylinky venku, je dobré je postupně zvykat na změnu klima, zpočátku je chráníme před přímým sluncem či přílišným větrem a deštěm. Optimální doba na přesun bylinek ven je přelom dubna a května, v závislosti na počasí.

Potěší i na pohled

Bylinky jsou rostliny nejen užitečné a léčivé, ale i krásné a dekorativní. Ať je pěstujeme uvnitř domu či bytu za oknem, nebo na balkóně, parapetu, terase nebo zahradě, mnohem více vynikne jejich krása při umístění do zdobných nádob a květníků. Sluší jim zejména jednoduché a působivé keramické nádoby, jako např. starý sádelňák či drátkovány rendlík po babičce, nebo také tzv. jahodový květináč ve tvaru soudku s několika otvory pro růst rostlin. Vynikat budou třeba v proutěném košíku vystlaném igelitovou fólií, nebo jakékoli vhodné nádobě tak, aby nám byly potěšením i pro oko.

Zkuste pěstovat bylinky doma

VIDEO: Jak doma pěstovat bylinky

 

VIDEO: Pěstujte doma bylinky

Bylinky na trávení

V posledních letech se týmy odborníků z celého světa zabývaly studiem pochodů, při nichž dlouhotrvající stres člověku sevře žaludek a naruší trávicí procesy. Dnes už je jasně prokázáno, že při stresu se snižuje počet bakterií žijících ve střevech, narušuje se trávicí činnost žaludku i střev a následkem toho je celý organismus náchylnější k infekcím a dalším onemocněním. Naštěstí jsou kromě hojivého heřmánku po ruce i jiné léčivé rostliny, které přirozeným způsobem uvedou podrážděné orgány zase do pořádku.

Lék s rizikem

Štěničník hořký neboli iberka hořká (Iberis amara), který se často pěstuje v zahradě, je oblíben především jako letnička krášlící předzahrádky a barevné záhony. Jako přírodní léčivá bylina je však zatím znám poměrně málo. Všechny části štěničníku obsahují značné množství tříslovin, které napomáhají uvolňování křečí, brání vzniku a rozvoji zánětů žaludeční sliznice a předcházejí vzniku žaludečních vředů. Dokládají to různé vědecké práce, které současně odhalují princip působení účinných látek na organismus. Výluh z natě štěničníku blokuje nadměrnou tvorbu žaludečních kyselin a zároveň zvětšuje ochrannou vrstvu sliznice na vnitřní stěně žaludku. Má to však jeden háček. Třísloviny jsou jedovaté a při požití většího množství mohou působit projímavě. Blahodárných účinků extraktu z čerstvých rostlin dosáhnete pouze přiměřeným a pečlivým dávkováním. To je důvod, proč se štěničník tak jako jiné léčivé byliny nedá volně koupit sušený pro přípravu čaje, a neměli byste tedy ani používat rostliny nasbírané na zahradě. V lékárnách však lze zakoupit vícesložkové preparáty s obsahem výtažků ze štěničníku, při jejichž užívání nehrozí žádné nežádoucí vedlejší účinky. Štěničník je také součástí homeopatických přípravků.

Bylinky ze záhonu

Také ostropestřec mariánský (Silybum marianum) se pěstuje pro okrasu. Bíle mramorované listy jsou jedovaté, purpurově červené hlavičky květů nikoli. Při sběru semen, v nichž je obsažena žádaná droga, se můžete snadno poranit o dlouhé špičaté trny zákrovních listů. Už alchymista, astrolog a lékař Paracelsus (1493–1541), který předznamenal vznik novodobého lékařství, doporučoval používat ostropestřec mariánský proti vnitřnímu „píchání“. Přesnější účinky ostropestřce byly objeveny v 18. století při pokusech o léčení nemocných s jaterními problémy.

Jak utišit žaludek

Nepříjemnému a někdy trapnému kručení a škrundání v břiše se dá obzvlášť účinně zamezit sušeným výtažkem z artyčoku kardového (Cynara scolymus). Dokládají to i některé odborné studie. Bolestivý tlak v horních partiích břicha údajně během jedné minuty po spolknutí kapsle s výtažky z artyčoku poleví až u 80 procent pacientů. Milovníci dobrého jídla to však nikdy nenechají dojít tak daleko a delikátní květenství jedlých artyčoků konzumují raději preventivně v podobě předkrmu před hlavním jídlem.

Popíjení čaje z ostropestřce se doporučuje při potížích se žlučníkem anebo při celkových zažívacích obtížích. Ke zmírnění jaterních obtíží nebo zánětů je vhodné užívat preparáty s vyšším obsahem látek z ostropestřce. Jejich použití a dávkování je nutné konzultovat s lékařem.

S andělikou lékařskou (Angelica archangelica) sotva něco zkazíte. Rostlině se daří na vlhkých půdách v polostínu. Uprostřed léta se víc než metr nad zemí rozzáří okolíky jejích květů. Mladé listy anděliky a měkká semena, která se podobají semenům fenyklu, příjemně okoření ovocné saláty, ryby nebo čerstvé sýry. Oloupané, najemno pokrájené lodyhy zase vylepší vůni marmelád a želé a z kořenů vykopaných na podzim už po staletí vyrábějí benediktini hořký žaludeční likér na dobré trávení. Akutní poruchy trávení a pocit nadýmání se nejlépe mírní popíjením čaje z anděliky. Jedna lžíce drobně nasekaného suchého kořene se zalije dvěma šálky vařící vody a nechá se 15 minut louhovat.

Tak docela andělská však andělika není: neměla by se používat během těhotenství. A pokud ji chcete sbírat, vezměte si raději rukavice, abyste se vyvarovali vyrážky, kterou může andělika na citlivější pokožce vyvolat po ozáření slunečním světlem.

Vypěstujte si bylinky doma

A jdeme na bylinky

Podomácku lze pěstovat šalvěj lékařskou i všechny další bylinky. Přečtěte si náš článek o bylinkách.

Šalvěj lékařská a máta paprná

Je to polokeř, který snáší suchá stanoviště. Je možné ji vysadit i na svazích, aniž by musela zabírat místo na záhonech. Sklízí se nať k sušení a využívá se jejích protizánětlivých účinků. Doporučuje se ji používat při prvních příznacích chřipky nebo angíny jako kloktadla. Méně se ví, že se používá jako čaj u lidí, kteří trpí velkým pocením.
Na zahrádce by neměla scházet ani máta peprná. Jde o vytrvalou rostlinu množící se pouze vegetativně. Na podzim nebo na jaře se vysazuje na trvalé stanoviště, kde vydrží dva až tři roky. Sklízí se kvetoucí nať. Dáváme ji zejména při nechutenství, působí i proti nadýmání a používá se jí jako podpůrné léčby při žlučníkových onemocněních. Čerstvé listy máty lze přidávat do různých nápojů a pokrmů k jejich ochucení.

Meduňka lékařská

Má velmi příjemnou citronovou vůni a patří k dlouholetým trvalkám, které vydrží na stanovišti i deset let. Rozmnožuje se dělením trsu nebo semeny. V začátku květu sklízíme nať, která se suší. Má široké uplatnění u lidí trpících nespavostí a ke snížení vysokého krevního tlaku. Je i dobrou drogou žlučopudnou.

Libeček lékařský

Tato kořeninová zelenina snese i polostín. Má tu výhodu, že brzy na jaře začíná rašit a je mrazuvzdorná. Má ráda vlhčí půdy. Listy používáme k přípravě polévek, sekaných mas a různých salátů. Obsahuje vitamíny a minerální látky a navíc podporuje chuť k jídlu. Jednou za dva až tři roky můžeme tuto rostlinu vyrýt a sklidit kořeny, ten podporuje odtok tekutin z těla.

Divizna lékařská

Trpí-li někdo zahleněním, chřipkou, angínou, lze doporučit pěstování divizny lékařské. Sbírají se velké žluté květy. Je to jediná léčivá rostlina, která se suší na slunci. Usušené květy se dávají do léčivých směsí. Obsahují saponiny, které velmi dobře působí na odhlenění. Divizna je dvouletá rostlina, která v prvním roce vytvoří přízemní růžici a ve druhém roce kvete. Pěstuje se tak, že ji brzy na jaře vysejeme velmi mělce, podobně jako petržel. V polovině srpna, kdy vytvoří čtyři až šest pravých lístků, ji vysadíme na produkční plochu.

Substráty a hnojiva pro bylinky

VIDEO: Pěstování bylinek doma