Sázení ovocných stromů krok za krokem

Chcete se dostat k chutnému a zdravému ovoci, které si vypěstujete sami? Poradíme vám, jak postupovat v začátcích hned po zakoupení stromečku.

Není stromek jako stromek

Termín výsadby závisí na tom, zda jste si koupili prostokořenné stromky, tedy bez balu nebo stromky vypěstované v kontejneru.

Kontejnerované stromky mají dostatečně vyvinutý kořenový systém, který při vysazování neporušíte. Můžete je sázet v každém ročním období kromě zimy. Jsou dražší, ale mají téměř stoprocentní ujatelnost.

Prostokořenné ovocné stromky vysazujte jen v období vegetačního klidu, kdy rostlina neroste. Čili na jaře a na podzim. Stromky se vybírají z půdy po opadání listů, kdy je dřevo vyzrálé. Optimální termín je kolem 15. října. Pokud tento termín urychlíte, mladé výhonky nebudou v příznivé kondici a během tuhé zimy zmrznou. V prodejnách mají prostokořenné stromky založené ve vlhké zemině, pilinách nebo písku, protože jsou náchylné k proschnutí kořenů. Ani po zakoupení je nenechávejte bez péče.

Téměř bez příprav

Výsadba stromků nevyžaduje ani zkušenosti, ani přípravy. Stačí jen dodržet několik jednoduchých pravidel, aby se holé větve na jaře rozzářily květy a listím. Vykopejte jámu, která svou velikostí kopíruje kořenový systém výpěstky. Obvykle není mnohem větší než vědro, takže se ani nezapotíte. Vedle jejího středu nabijte starou lať s oblými rohy nebo kulatý kolík, který sahá do výšky koruny. Bude pevnou oporou do chvíle, dokud se novými kořeny ukotví stromek v zemi tak, aby odolal i náporu silného větru. To může trvat jednu sezónu.

sazeni

Mrkněte na kořenový systém a odstřihněte konce těch kořenů, které jsou poškozené. Vytvoříte tak čerstvou ránu, která se ve vlhké zemině rychle zahojí. Podpoříte tím kořeny k regeneraci, což pomůže k jejich rychlejšímu rozvětvování. Takto připravený stromeček vložte do jámy, kterou jste předem štědře zalily vodou a zasypte ho zeminou. Dbejte, aby byl stromek zasazen ve stejné hloubce jako ve školce. Obvykle to znamená, že zduřelé místo srůstu je přibližně na jednu dlaň nad terénem.

Po důkladném opakovaném zalití a udusání zeminy uvažte stromeček ke kolíku a zakráťte jeho větve. Povýsadbový řez je zárukou toho, že kořeny budou v rovnováze s nadzemní částí a stromek bude mít dostatek energie na to, aby začal růst. Obvykle to znamená zkrácení nadějné čtveřice letorostů o dvě třetiny jejich délky. Pokud byste tento krok vynechali, ztratili byste jednu celou sezónu, kým byste přišli na příčinu, proč stromeček zaostává v růstu. Možná jste o tom dosud nevěděli, ale čím intenzivněji ho stříháte, tím silnější rostou. Nesmí vám být líto malých větviček, které sotva začínají tvořit korunu. Je pouze na vás, zda provede řez přímo po výsadbě, nebo na jaře po odeznění mrazů.

sazeni2

Vláha je důležitá

Vysazený stromek nevyžaduje speciální péči, je třeba mu jen dopřát dostatek vláhy. V deštivém podzimu se o vše postará příroda. Pokud však přijde zima bez sněhové peřiny, holomrazy dokáží vytáhnout ze země vláhu, což by mohlo způsobit vyschnutí stromečku. Proto v teplejších dnech uděláte správně, pokud ho zalijete vodou, která ochrání kořeny před vysoušením. Ideální jsou slunečné dny, kdy hřejivé slunce zahřívá povrch půdy.

vlaha

Pokud půjde vše podle očekávání, s příchodem jara se začne stromek přebírat k životu a začne vám ve dvoře či zahradě dělat radost. Možná už v prvním roce budete slavnostně trhat z větve první jablíčko či hrušku, abyste věděli, co vás čeká v příštích letech.

Kdy vysazovat ovocné stromy

Jarní termín výsadby nastupuje po rozmrznutí půdy kolem 15. března a trvá až do rašení stromů, když se objevují listy. Doporučuje se umístit je na trvalé stanoviště nejpozději do konce dubna.

Jak sázet stromy

Jakmile si přinesete domů ovocný stromek, je třeba ho zajistit před vysycháním, tedy ho hned zasadit.

Pokud to není možné a budete ho sázet na druhý den, namočte kořeny do vody maximálně na 24 hodin. V případě, že ani následující den po zakoupení nebudete mít čas, strom v zahradě přihrňte vlhkou zeminou, pískem nebo pilinami. Při jarním vysazování kořeny v každém případě namočte na 24 hodin do vody a až potom sázejte.

Krok za krokem : Sázení ovocného stromu

1. Kořeny zkraťte a namočte na jeden den do vody.
2. Do připravené přiměřeně velké jámy nalijte 10 l vody.
3. Posaďte stromeček, přihrňte ho půdou a upěchujte.
4. Místo roubování musí být nad povrchem půdy.
5. Zalijte a přihrňte půdu, aby se voda nevypařovala.
6. Udělejte výchovný řez po vysazení.
7. Peckoviny, zejména broskve, při jarním vysazování řežte hlubším řezem.

VIDEO: Sázení ovocných stromků

Zdroj obrázku: SXC.hu

Granátová jablka a jak pěstovat granátovník?

Granátové jablko (lat. Putica granatum) patří mezi exotické ovoce s výraznými, krásnými květy a plody z čeledi marhaníkovitých (lat. Punicaceae). Plody jsou sladkokyselé chuti a potěší každého gurmána. Granátovník patří mezi nížší stromy. Granátovník pochází z ostrova Sokorta u Somálska. Nejčastěji roste v oblasti Středomoří. Granátovníky se ve Středomoří pěstují. Pěstují se i v Indii, Argentině, USA a po celé Asii. Za nejkvalitnější jsou považovány plody z Íránu.

Plody granátovníku – granátová jablka – dorůstají v průměru až 12 cm. Nemají čistě kulatý tvar, ale jsou zaoblené do šestibokého útvaru. Plody mají tuhou slupku. Pokud jablko rozkrojíme příčně, objevíme 6-12 pouzder, v nichž se nacházejí semena, slepené v rosolovitou hmotu. Granátové jablko obsahuje v průměru až 600 semen.

Granátovník

Granátovník je symbolem plodnosti, úrodnosti a bohatství. Již v řecké mytologii měl své místo. Afrodita byla právě granátovníkem zvolena za nejkrásnější ženu. V křesťanství je také granátové jablko důležitým atributem. Adam a Eva stáli pod granátovníkem, když ochutnali jablko. Granátové jablko je symbolem bohů, států, svatých a rodů českých biskupů, a kupců.

Gran znamená latinsky zrnko. Používá se jako váhová jednotka pro drahé kovy. Granatus je podle seschlého granátového jablka název pro „hranatý“. Hornina žula – granit má také původ ve slově trnky – zrnitost. Český granát (pyropas) – má také označení podle zrnka červenočerný z plodu granátového jalbka.

Jak pěstovat granátovník

Granátovník je nádherný a zajímavý strom (keř), zejména svými květy. Kdo se byl podívat v Albánii určitě po něm zatoužil. Roste tam za každou zdí. Nádherné červené květy a plody lákají všechny pohledy. V našich podmínkách můžete granátovník také pěstovat, ale je třeba myslet na jeho subtropické kořeny a včas ho zazimovat. Granátovník snese krátkodobě mráz až do -15 °C.

Granátovník můžete pěstovat v přenosném kontejneru. Na dno vždy dejte dobrou drenáž. Je třeba si ho předpěstovat ze semínka nebo namnožit řízkováním. Řízkováním množíme tak, že ustřižené větvičku dáme do nádobky s vodou a po vyklíčení vysadíme. Nebo použijete simulátor odřezků a ihned zasadíte do zeminy. Pokud se rozhodnete pro pěstování ze semínka, budete nadšeni. Granátovník velmi rychle a spolehlivě klíčí.

Opltimální teplota při klíčení je kolem 25 ° C. Vyzkoušejte na předpěstování miniskleník s ventilací. Semínka dopředu namočte do vody, aby nakvasila dužina kolem semínka. Pak dejte do připraveného substrátu pro subtropické rostliny. Semínko zatlačte asi 1 cm hluboko. Pravidelně roste rozprašovačem. Vyberte mu slunné stanoviště. Pro své nádherné květy se bude skvěle vyjímat na slunné terase. Mladší stromy chraňte před přímým sluncem. Půda rostlině vyhovuje neutrální, lehčí, hlinitopísčitá. Půdu můžete odlehčit přidáním hrubšího písku, keramzitu nebo perlitu.

Zálivka musí být vždy dostatečná. Ve vegetačním období pravidelná. Nezapomínejte na nezbytné přihnojování. Nepřihnojujte vápníkem. Nesvědčí mu zásadité prostředí. Stromeček – keř zastřihávejte poprvé mezi 2-3 rokem života. Můžete ho už i pomalu tvarovat. Zazimování je důležité. Rostliny pocházejí z místa, kde se střídá horké léto a chladnější zima. Při pěstování v bytě mu vyhovuje přenesení na chladnější místo. Optimální klima při zazimování ve skleníku je také chladnější. Při zazimování omezte zálivku na max. 1x týdně. Teplota při přezimování by měla být kolem 5 °C. Granátovník je opadavý keř.

Granátovník se velmi dobře tvaruje i jako bonsaj. Punica granatum – latinský název je odvozen ze slova puncký (fénický) podle producentů Féničanů, nebo také podle názvu pro červenou barvu. Granátové jablko je inspirativní a zajímavé. Mnoho uměleckých děl – maleb – obsahuje granátové jablko, granátovník nebo jeho zrnka. Bývá vzorem na tkaninách, kobercích, … ornamentech už od Středověku.

Obsah vitamínů v granátovém jablku

Granátové jablko je zdrojem vitamínů a minerálů. Granátové jablko je složeno ze 77 % vody. Slupka se nekonzumuje. Obsahuje tanin, který není chutný a je po něm svíravý pocit v ústech. Jedlé části granátovníku mohou působit mírně projímavě. Díky vyššímu obsahu minerálů – hořčíku, sodíku a draslíku – je granátové jablko výborné pro sportovce a těžce pracující, který pak rychle ztrácejí rovnováhu minerálů v těle. Jsou vhodné i po jiných činnostech s nimiž se pojí pocení a také pomůže i při horečce.

V granátovém jablku jsou významně zastoupeny vitaminy skupiny B (B1 , B2, B3), vitamin C a provitamin A. Také minerály – vápník, draslík, sodík, hořčík, fosfor, železo. Obsahuje cukry, kyselinu citrónovou a esenciální a neesenciální aminokyseliny. Slupka obsahuje flavanoidy a třísloviny.

Granátová jablka jsou výbornými antioxidanty. Šťáva z granátového jablka pomáhá při léčbě a prevenci chorob horních cest dýchacích. Pomáhá od zátěže ze znečištěného životního prostředí. Obsah látek v granátovém jablku působí jako přírodní prevence rakoviny prsu a prostaty (na nichž se podílejí estrogeny v těle). Semínka granátového jablka příznivě ovlivňují stav cév ( působí příznivě na zdraví všech věkových kategorií).

Nejčastěji se z granátového jablka zpracovává šťáva. Vyrábí se z ní sirup do míchaných nápojů grenadina. Nejznámější je orientální nápoj šerbet, používá se i na výrobu džusů. V Asii se pěstuje granátové jablko na výrobu koření. Vyzkoušejte přidat granátové jablko do zeleninových salátů, ozdobte jím obložené mísy. V teplé kuchyni jej můžete použít do nudlí salátu. Vyloupané jadérka můžete dát jako přílohu k rybám nebo jemnému kuřecímu masu. Granátové jablko ozdobí každý talíř svou výjimečnou barvou a chutí.

VIDEO: Jak roste granátovník

Zdroj obrázku: SXC.hu

Nemoci ovocných stromků a chemikálie

Ovocné rostliny jsou při nedostatečném ošetřování napadány chorobami a škůdci, kteří poškozují mladé výsadby a značně snižují, a někdy i úplně zničí úrodu v plodících sadech. Vyspělá agrotechnika zvyšuje odolnost ovocných kultur a vytváří nepříznivé podmínky pro vývoj a rozmnožování škůdců. Avšak to nestačí. Musíme umět chránit ovocné rostliny před škůdci a chorobami, musíme studovat speciální způsoby boje proti nim.
Souhrn opatření pro boj se škůdci a chorobami ovocných kultur záleží na 4 metodách: v metodě fyzikálně-mechanické, agrotechnické, biologické a chemické. Z těchto metod má hlavní význam metoda chemická.
Nesmíme se nikdy domnívat, že můžeme pro boj se škůdci použít jen jedné z uvedených metod. Ochrana rostlin před škůdci bude úspěšná jen při komplexním používání všech čtyř metod.

Pravidla uchovávání jedů a manipulace

Jedovaté chemikálie používané při chemické metodě jsou pro člověka, hospodářská zvířata i ptactvo velmi nebezpečné. Proto je nutno zachovávat při práci s jedy všechna bezpečnostní pravidla. Jedy je nutno uchovávat ve zvláštních, uzavřených místnostech, vzdálených od obytných a hospodářských budov.

Do místností, v nichž máme jedy, nesmíme přinášet žádné potraviny. Klíče od této místnosti mají být jen v rukou odpovědné osoby. Jedy je nutno uložit do pevného obalu; doprava jedů v sáčcích je nepřípustná.
K místu, kam připravujeme jedovaté roztoky a přípravky a kde je používáme, nesmíme pouštět hospodářská zvířata ani drůbež. Není přípustno nechávat jedovaté prášky a roztoky v sadě v kádích, konvích a jiných otevřených nádobách ani na krátkou dobu.

Všechny osoby, které jedovaté prášky a roztoky připravují a slévají, přesypávají, které jimi poprašují a postřikují, musejí mít v době, kdy s nimi pracují, ochranný oblek, brýle, rukavice a masky proti prachu nebo plynu, speciálně předepsaných typů pro jednotlivé druhy jedů.
Při práci s jedy ve volné přírodě, a vane-li sebemenší vítr, je nutno pracovat vždy tak, aby vítr odnášel jedovaté plyny anebo jedovatý prášek směrem od pracujících.

Za pracovní přestávky a po skončení práce, zvláště než načneme jíst, pít nebo kouřit, musíme ruce a obličej pečlivě umýt mýdlem a vypláchnout ústa. Po skončené práci s jedy se musíme vykoupat.

Pro stravování a úschovu potravin určit zvláštní místo, kam je zakázáno vstupovat v pracovním nebo v ochranném oděvu. Nádoby, v nichž jsme připravovali jedy, musíme po skončení práce pečlivě vyčistit. Těchto nádob nemůžeme použít pro jiné hospodářské potřeby, zvláště ne pro přípravu pokrmů nebo krmiva.
Zbytky jedů, uložené dočasně ve skladech, a také nástrahy ponechané škůdci musíme sesbírat a zničit.
Přesná doba posledního postřiku nebo poprášení rostlin jedy před sklizní se stanoví podle druhu rostlin, počasí, podle druhu chemikálie a způsobu práce.
Jak ve skladištích, v nichž jsou jedy uloženy, tak i na pracovištích s jedy musí být lékárničky se soupravou léků pro poskytnutí první pomoci.
Všechny osoby, které s jedy pracují, musí být předem seznámeny s jedovatými vlastnostmi používaných chemikálií.

Vypěstujte si stromky na zahradě

Vysazujeme ovocné stromky

Na jaře je nejvýhodnější kupovat stromky v kontejnerech či s kořenovým balem. Kontejnerové stromky můžeme sice vysazovat i mnohem později, protože kořenový systém je dobře prorostlý se substrátem, ale v dubnu je nejvhodnější doba. Prostokořenné stromky a keře by neměly mít výrazně poškozené kořeny a narašené pupeny. Vysazovat je začneme ihned po příchodu domů (nikde by se nám neměly týden bez povšimnutí válet).

Příprava stromku

Jakmile prostokořennou sazenici doneseme domů, zkrátíme její kořeny zhruba o jednu třetinu délky. Odpovídá tomu zkrácení koruny před výsadbou. Mezi korunou – hlavou a kořeny – nohami musí být rovnovážný stav. Po zkrácení kořenů stromeček namočíme do vody, tedy do nádoby s vodou. Je dobré, nechat ho „napít“ alespoň 24 hodin.

Místo pro výsadbu

Netřeba asi zmiňovat, že půda pro výsadbu musí být v perfektní kondici. Strom z něj bude sát živiny a bude v ní vegetovat desítky let. Podle typ ovoce vyvážíme pH, zvolíme správnou zrnitost půdy a obsah živin.

Nároky jednotlivých druhů

švestky – hlubší hlinité půdy, vlhké
meruňky – středně těžké, hluboké, propustné půdy, nesnáší převlhčení a málo vzduchu v půdě
broskvoně – jsou obdobné, středně těžké půdy s dobrou propustností
třešně – hlubší, provzdušněné, mírně vlhké půdy s mírně kyselou reakcí
višně – jsou málo náročné, půdy snáší i mělké a kyselejší, nemá ráda přemokření
rybíz, angrešt, maliny, ostružiny – milují humózní půdy, jinak náročné nejsou
ořešák – hluboké, výživné, neutrální půdní reakce
jabloně – hluboké, výživné, s nepříliš vysokou hladinou spodní vody
hrušně – hlubší, výživné a záhřevné půdy

Před výsadbou vykopeme jámu o několik centimetrů širší a hlubší, než je kořenový systém. Dno pořádně prolijeme vodou. Pak do jámy zatlučeme opěrný kolík a přistoupíme k výsadbě.

Když sadíme ovocný stromek

Na dno hodíme trochu substrátu, stromeček držíme v ruce za kmínek a začneme kolem něj a do kořenů sypat zeminu. Když je zemina nad kořeny, musíme provést následující krok. Kmínek malinko povytáhneme směrem vzhůru a cukneme jím. Tím se substrát dostane mezi kořeny a nebude nám slehávat po výsadbě.

Doplníme zeminu až k rovině povrchu. Během výsadby půdu jemně ušlapáváme, aby slehla. Můžeme vytvořit kolem výsadbového místa mírný val, jakýsi límec, který bude lépe zachycovat zálivkovou vodu.

Zalívat, zalívat a zalívat

Po výsadbě stromeček důkladně zalijeme. Budeme ho zalívat i nadále, pravidelně. Lepší je každý den pokud vůbec neprší, nebo obden, když je vlhkost vyšší. Kořeny vlastně mají jen minimální schopnost přijímat vodu, proto musí být ve vlhkém substrátu. Doporučuje se zalévání i během léta. Celý rok bude dřevina kořenit a teprve na podzim mívá kořenový systém plně vyvinutý. Suché léto by mohlo růst narušit.

Připevnit a ukrýt

Kmínek by při výsadbě měl být asi pět až deset centimetrů od opěrného kolíku. Po zahrnutí zeminou stromek zajistíme páskou ke kolíku, aby ho vítr ani ptáci nevyvrátili. U nízkých keříků je to zbytečné. Pokud stromek začne v nejbližších dnech rašit a z pupenů budou růst mladé větvičky s listy, máme napůl vyhráno. Teprve na jaře příštího roku uvidíme, jak se nám výsadba podařila. Tuhá zima prověří, zda dřevo vyzrálo a kořenový systém se dokonale vyvinul.

Kolem kmínku také připevníme pletivo. Důležité je před příchodem zimy, kdy by se mohla dostat ke kůře hladovějící zvěř a kmínek poškodit okusem.

Co vysazovat na jaře?

Jarní výsadba je výhodnější než podzimní, kdy se před zimou nemusí vytvořit dokonalý kořenový systém a ledová zima sazenici vysuší. Výhodnější je jarní výsadba pro peckoviny, zvláště meruňky, broskve, třešně, višně, slívy a ryngle. Na jaře vysazujeme také angrešty, rybízy, jostu, maliny a z okrasných keřů růže.

Používejte pro ovocné stromky kvalitní hnojivo

VIDEO: Sázení ovocných stromků