Co pěstovat ve skleníku

5644119590_6ca6019725Skleník je stavba určená pro pěstování rostlin, které potřebují více tepla a vlhka, než běžné rostliny. Pěstováním rostlin ve skleníků tak můžeme dosáhnout mnohem vyšší úrodnosti, než bez něj. Ožívají především v květnu, a když se přehoupne polovina měsíce, měly by být plochy osázené a využité do posledního místečka. Jen tak si pěstitelé zajistí bohatou, pestrou úrodu teplomilné zeleniny.

Skleník musí být schopný dovnitř propustit sluneční světlo a teplo. Stěny tak musí propouštět co nejvíce světla, ale zároveň disponovat i značnou tepelnou izolační schopností. Čím více světla se k rostlinám dostane, tím lépe bude probíhat fotosyntéza. Důležitý je i systém větrání, aby se uvnitř nedržela a nechytala plíseň.

Skleník a substrát

Použitím správného substrátu ve skleníku můžete maximalizovat svou úrodu. Kvalitním skleníkovým substrátem je kompost. Pokud si ho připravujete doma, nesmí obsahovat žádné zdraví škodlivé látky, nežádoucí semena, škůdce a zárodky chorob. Při absenci dostatečného množství kompostu, použijte místo něj ornici s rašelinou v poměru 1:1. Do směsí se přidají organická hnojiva.

Hledáte vhodný skleník nebo fóliovník pro pěstování? Podívejte se na tyto slevněné skleníky a fóliovníky.

Zelenina ve skleníku

Do poloviny května čekají ve skleníku sazenice plodových zelenin a některých letniček, až se noční a ranní teploty zvednou natolik, že se budou moci vysázet na svá stanoviště. Tyto druhy zvykejte na nižší teploty větráním skleníku. Takto otužené rostliny budou mnohem lépe snášet přechod na venkovní záhony.

Zeleninu (rajčata, papriky) pěstované ve skleníku mají úplně stejný postup, jako venkovní výsadba zeleniny. Mezi nimi je jen jeden rozdíl. Tím rozdílem je to, že budete muset přemýšlet nad tím, kolik místa zelenina ve skleníku zabere. Například taková paprika a rajčata rostou do výšky, takže mezi ně můžete zasadit nějakou menší zeleninu. Ideálně salát, který roste rychle.

Co pěstovat ve skleníku z cizokrajných rostlin?

Je-li skleník schopný zajistit dostatečné teplo a vlhkost pro cizokrajné rostliny, tak šup tam s nimi. Poměrně snadno se dají vypěstovat fíky, citrusy i vinná réva.

Zálivka

Vlhko přitahuje plíseň. Ve skleníku z tohoto důvodu zaléváme vždy ráno a večer na zem. Rovněž i pravidelně větráme. Pozor na průvan, rostliny ho nemají rády. Větráním velice účinně bojujete i proti sviluškám a mšicím.

Pokud pokropíte celé rostliny, ihned vyvětrejte. Rostliny občas prostříhejte listy tak, aby se k nim dostal dostatek světla a vzduchu.

Jak pěstovat okurky hadovky

new garden harvestVypěstovat si okurky hadovky není zase takový problém, stačí si zvolit správnou odrůdu. Kromě této volby je důležité dodržet i určitá pravidla a zároveň i vyjít vstříc nárokům rostliny. Pak se můžete těšit na své první plody ze skleníku již měsíc po výsadbě. Pojďme se tedy podívat na to, jak pěstovat okurky hadovky.

Ten kdo si nestihl vypěstovat sazenice vlastní, nemusí nijak zoufat, jsou k dostání v květinářstvích i hobby obchodech. Na výběr je hned z několika odrůd hadovek. Dokonce lze vybírat mezi hadovkami krátkými a dlouhými.

Dlouhé hadovky zná každý z nás. Plody měří přes třicet centimetrů, jsou hladké, nehořknou a hodí se pro pěstování ve skleníku i fóliovníkovém krytu. Drobní pěstitelé si zvolí hadovky krátké.

Přípravy před pěstováním

Vyžadují kvalitní, vyhnojenou, hluboko zpracovanou zem. Před výsadbou do ní zapracujte plná minerální hnojiva nebo speciální hnojivo ve formě rašelinového substrátu. Rychle rostoucí a plodící rostliny mají velkou spotřebu živin, jakmile nemají z čeho živiny čerpat, růst se zpomalí a dojde k zastavení plození. Plody začnou být deformované a rostliny jsou i celkově náchylnější k chorobám.

Optimální teplota půdy pro výsadbu sazenic činí 15°C. Zálivková voda na sazenice nesmí být nižší, než je teplota půdy. Pokud hadovky pěstujete ve skleníku každoročně, je vhodné půdu vyměnit do hloubky, kam až zasahuje kořenový systém okurek. Znamená to vyměnit dvacet centimetrů zeminy.

Nezapomeňte hadovkám vytvořit oporu, aby se mohly šplhat do výše. Řešením jsou sítě na pěstování okurek nebo opěrné spirály. Rostlinu do nich zavedete a má vše co potřebuje. Pro zahrádkáře budou nejlepší opěrné spirálové tyče. Zakupte silnější spirály, obsypaná rostlina něco váží a díky dobré opoře rostliny nesjedou.

Životní prostor okurek hadovek

Skleník je uzavřený prostor, který zaručí hadovkám omezený výkyv teplot, dostatečnou vlhkost půdy, vzduchu i dostatečný přísun živin. Výsadbu provádějte vzdušnější. Vhodné je sázet dvě sazenice na metr čtvereční. Ve slunečních dnech je nutné ve skleníku větrat.

V květnu jsou ještě chladná rána, proto nevětrejte skleník dveřmi, aby rostliny nepřestydly. Ani starší okurky nemají rády studený přízemní vzduch, žloutnou jim listy a oslabují celou rostlinu. Teplota by měla být v rozmezí 22°C-24°C. Se stoupající teplotou vyžadují okurky i vyšší zálivku. Pozor na nižší teploty, klesají-li teploty k 10°C , je lepší zálivku omezit na nutné minimum.

Plánujete skleník? Na toto byste neměli zapomenout

Poloha skleníku je velmi důležitá. Poradíme vám, jak ho situovat. Máme však pár tipů i pro ty, kteří se musí obejít bez skleníku. Při plánování skleníku je třeba myslet na to, jaká konstrukce vám bude nejvíce vyhovovat, jak ji upevníte, kde bude zdroj vody, ale v neposlední řadě i na to, jak bude váš skleník situován.

Správné místo pro skleník

Pokud skleník umístěte blíže ke kuchyni, méně se nachodíte po zeleninu. Dále byste měli brát v úvahu blízkost zdroje vody, která je nezbytná pro zalévání. Rozhodující je i dostatek slunečních paprsků, které nejen zajistí dostatek světla na průběh fotosyntézy, ale i tepla na vyhřátí prostoru skleníku.

Ideální poloha skleníku je na východ – západ.

Samozřejmě, pokud není jiná možnost, není problém v severovýchodní či severozápadní poloze. Nevhodná je však severní orientace. V případě, že je ve vaší zahradě častý vítr, skleník uchráníte výsadbou živého plotu v jeho blízkosti. Jakákoliv zástavba může být také problémem, pokud bude na skleník vrhat stín. Stejně je to i s vysokými stromy. Vhodnější je volit nízkou výsadbu, ačkoli těžko se řadí v malém prostoru, kde už dřeviny rostou a nechcete se jich vzdát. Skleník můžete i „opřít“ jednou stěnou o dům.

Pokud jste bez skleníku

Pěstitelské úspěchy se dají dosáhnout i na okenním parapetu. Hlubší květináč na letničky, který je ještě odložen ve sklepě dokážete využít již nyní. Adeptem je například ředkvička. Díky krátkému vegetačnímu období, které potřebuje k dorostlých do konzumní velikosti si na ní pochutnáte raz dva.

Na okenním parapetu se dokonce dají pěstovat i rajčata. Nezapomínejte, že později potřebují konstrukci. Při dobré péči a dostatku správného osvětlení se můžete těšit z úrody celý rok. Oblíbená pro pěstování na parapetu je pažitka či cibulka zelenáčka. Ani při pěstování na okenní parapetu nezapomínejte na zavlažování.

Přečtěte si o stavbě skleníku více

Zdroj obrázku: SXC.hu

Zelenina ze skleníku potěší

Ještě stále není vhodné počasí na vysévání zeleniny přímo v zahradě. Využít k tomu však můžete prostory nevytápěného skleníku.

Špenát

Vyžaduje písčito – hlinité, humusové a zásadité půdy bohaté na vápník, s dostatečnou zásobou živin, zejména dusíku. Vysévá se do řádků vzdálených 20 až 25 cm. Semena ukládejte do hloubky 2 až 3 cm. Po vysetí ho nezapomeňte dobře zavlažit.
Špenát je třeba pravidelně ošetřovat a úrodu sklízet podle velikosti zachycovat přejímkou. Sběr končí před vybíhání rostlin do květu.

Salát hlávkový

Salát vysévejte do dobře prokypřené a živinami zásobené půdy. Zakoření v hloubce asi 10 až 15 cm, a proto by se živiny měli nacházet zejména v této hloubce.

Semena se snažte rozhodit rovnoměrně, ne příliš hustě. Ušetříte si tím pracné jednocení, kdy se rostliny vyjednocujú na vzdálenost 5 až 6 cm od sebe. Hloubka setí je 2 cm a vzdálenost řádků 25 až 30 cm. Po vysetí záhon zavlažte. Porost udržujte bez plevele a půdu velmi jemně zkypřete, protože rostliny salátu koření velmi mělce. Jednotlivé hlávky salátu zachycujte dle potřeby přejímkou.

Polníček

Rostliny polníčku mělce zakořeňují, proto jsou na pěstování vhodnější lehčí půdy. Půda by neměla být čerstvě vyhnojená chlévským hnojem. Semínka vysévejte do řádků vzdálených od sebe 15 cm a do hloubky 2 až 3 cm. Protože jsou velmi jemné, můžete je před setím smíchat s pískem. Tím zajistíte rovnoměrnou hustotu výsevu.

Po vzejití, za 10 až 14 dní, nezapomeňte na pravidelné odplevelování a zavlažování. Polníček má krátké vegetační období. Za 6 až 8 týdnů se vytvoří zdravá konzumní růžice přízemních listů, které se sklízejí a konzumují.

Petržel zahradní

Petrželi se daří i na chladnějších stanovištích s dobře strukturovanou půdou. Nepěstujte ji v prvním roce po hnojení chlévským hnojem, ale až v druhém roce. Petržel kořenovou sejte do řádků vzdálených 30 až 40 cm. Semena petržele listové zase do řádků vzdálených 20 až 30 cm od sebe.

Petržel kořenovou po vzejití vyjednoďte na vzdálenost 10 cm od sebe. Sklízí se podle velikosti kořenů a potřeby. Vzešlé rostlinky petržele listové vyjednoťte na 10 až 15 cm vzdálenost v řádku. Jejich nať se sklízí dle potřeby přejímkou​​.

Hledáte vhodný skleník nebo fóliovník pro pěstování? Podívejte se na tyto slevněné skleníky a fóliovníky.

Jak vybrat skleník na zahradu?

Zralá rajčata s chutí slunce, čerstvý salát plný vitamínů, voňavé bylinky nebo třeba sladké jahody – i tak může vypadat vaše úroda z vlastní zahrádky. Každý zkušený zahradník ale ví, že nejlepších výsledků dosáhnete ve skleníku, kde mají rostliny tu správnou vlhkost a teplotu. Ve skleníku vám budou semínka správně klíčit a později je snadno vysadíte do záhonu. Navíc vám umožní pěstovat širší škálu rostlin, prodloužit sezónu a jsou ideální i pro množení.
Skleník je investice na mnoho dalších let. Na jeho výběru si proto dejte záležet. Jako první si dobře promyslete, zda pro něj máte odpovídající místo. Právě na umístění skleníku totiž závisí nejen vaše pěstitelské úspěchy, ale i celková spokojenost se skleníkem. Jak tedy vybrat skleník na zahradu?

1. Vyberte to nejlepší místo

Vyberte to nejlepší místoůzné rostliny mají rozmanité nároky na pěstování. Všeobecně ale platí, že nejdůležitější je mít ve skleníku dostatek světla. Díky tomu vytvoří ty nejlepší podmínky pro správný a rychlý růst rostlin.

V současnosti se prodávají i tzv. skleníky ke stěně. Jejich hlavní výhodou je, že přes noc zahřívá konstrukci teplo ze zdí domu. Nejlépe však využijete sluneční svit během celého dne v samostatně stojícím skleníku (skleněném domečku).

Tipy pro optimální umístění skleníku

  • Pro zachycení co nejvíce slunečního světla postavte podélné strany skleníku směrem k jihu. Pokud budete skleník využívat i v létě, nasměrujte jeho vchod k severu. Snížíte tak nároky na odvětrání.
  • Nezapomeňte zohlednit také proudění větru. Proti jeho směru by měla stát nejmenší plocha skleníku.
  • Místo, kde skleník vystavíte, by nemělo být ve stínu déle než několik hodin denně.

2. Promyslete si základy

Většina skleníků nepotřebuje žádnou podezdívku. Skleníky s výplněmi z polykarbonátu jsou totiž natolik lehké (váží třeba jen 40 kg), že nehrozí jejich samovolné propadání do hlíny. K zemi je snadno upevníte kotvicími prvky, které stačí zabodnout do hloubky minimálně 60 cm.

K vybraným skleníkům (např. LANIT PLAST Venus a LANIT PLAST Uranus) získáte základnu zdarma jako součást balení. Zručnější zahrádkáři si navíc v případě potřeby základy vybetonují podle návodu přiloženého ke každému skleníku.

Tipy pro stavbu betonových základů

  • Betonové základy můžete stavět klasickým způsobem nebo metodou ztraceného bednění. Výška základů by měla okolní terén převyšovat o 5–10 cm.
  • Vrchní plocha základů, na kterých bude skleník stát, musí být vždy vodorovná. V opačném případě se mohou skla v konstrukci časem zkřížit a popraskat.

3. Plast nebo hliník?

Záleží jen na vás, zda dáte přednost hliníkovému či plastovému skleníku. Oba tyto materiály mají své výhody, nevýhody i specifické vlastnosti.

Hliníková konstrukce – je složená z profilů, které sešroubujete k sobě hliníkovými šrouby. Tento osvědčený typ HOBBY skleníků je vhodný pro většinu zahrad kromě prostor, které jsou vystaveny silným větrům. Protože hliník není izolační materiál, dochází k tepelným ztrátám přes konstrukci.
Plastová konstrukce – se vyrábí z pevných PVC profilů, které stačí zasunout do sebe. Díky tomu jsou tyto skleníky masivní a extrémně odolné. Konstrukce z plastu doporučujeme na otevřená prostranství i do míst s vyšší sněhovou pokrývkou.

4. Jaká výplň je nejlepší?

Klasickým a v minulosti nejznámějším materiálem pro výplň je sklo. Výborně propouští sluneční záření a je odolné proti UV záření i chemikáliím.
Na druhou stranu má řadu nevýhod:

  • při roztažení konstrukce vlivem vysokých teplot může praskat,
  • snadno se rozbije i při drobném nárazu a silnějším krupobití,
  • má špatné tepelně-izolační schopnosti.

TIP 1: Skleník s výplněmi ze skla by měl mít konstrukci z profilového plechu o tloušťce alespoň 1 mm.

Stále častěji se proto jako výplň skleníků používá dvoustěnný komůrkový polykarbonát. Mezi jeho hlavní výhody patří:

  • velmi nízká hmotnost,
  • odolnost proti rozbití,
  • vysoká světelná propustnost,
  • skvělé tepelně-izolační schopnosti.

Dutinkový polykarbonát má u většiny skleníků tloušťku 4 mm. Můžete ale vybírat i ze silnějších variant o síle 10 – 20 mm.

5. I skleníky potřebují větrání

Během letních měsíců je nutné odvětrávat horký vzduch, aby nedošlo ke spálení rostlin. Ideální je kombinovat větrání bočním a střešním oknem, které vytváří komínový efekt – chladný vzduch přichází bočním oknem a po zahřátí vystoupá střešním oknem ven. Správná cirkulace a výměna vzduchu je tak zaručena.

TIP: V horkých dnech raději nechte otevřené i dveře, aby se vnitřek skleníku nepřehřál.

Pokud nemáte čas ani chuť větrání ručně regulovat, pořiďte si automatické větrání, které otevírá a zavírá okno podle teploty. Automatické větrání ocení také všichni zahrádkáři, kterým skleník nestojí vedle domu nebo jsou přes den v práci. Na jaře vám navíc odpadne ranní věštění počasí a rozhodování, zda nechat skleník otevřený, nebo zavřený.

TIP: I v chladnějším období roku doporučujeme pravidelně větrat, aby nedocházelo k rozvoji houbových chorob nebo plísní. Pro udržení příznivé teploty můžete boční stěny zaizolovat průhlednou bublinkovou fólií.

Vyberte si kvalitní zahradní skleníky a fóliovníky

VIDEO: Jak vybrat skleník?

Zdroj obrázku: SXC.hu