Nemoci ovocných stromků a chemikálie

Ovocné rostliny jsou při nedostatečném ošetřování napadány chorobami a škůdci, kteří poškozují mladé výsadby a značně snižují, a někdy i úplně zničí úrodu v plodících sadech. Vyspělá agrotechnika zvyšuje odolnost ovocných kultur a vytváří nepříznivé podmínky pro vývoj a rozmnožování škůdců. Avšak to nestačí. Musíme umět chránit ovocné rostliny před škůdci a chorobami, musíme studovat speciální způsoby boje proti nim.
Souhrn opatření pro boj se škůdci a chorobami ovocných kultur záleží na 4 metodách: v metodě fyzikálně-mechanické, agrotechnické, biologické a chemické. Z těchto metod má hlavní význam metoda chemická.
Nesmíme se nikdy domnívat, že můžeme pro boj se škůdci použít jen jedné z uvedených metod. Ochrana rostlin před škůdci bude úspěšná jen při komplexním používání všech čtyř metod.

Pravidla uchovávání jedů a manipulace

Jedovaté chemikálie používané při chemické metodě jsou pro člověka, hospodářská zvířata i ptactvo velmi nebezpečné. Proto je nutno zachovávat při práci s jedy všechna bezpečnostní pravidla. Jedy je nutno uchovávat ve zvláštních, uzavřených místnostech, vzdálených od obytných a hospodářských budov.

Do místností, v nichž máme jedy, nesmíme přinášet žádné potraviny. Klíče od této místnosti mají být jen v rukou odpovědné osoby. Jedy je nutno uložit do pevného obalu; doprava jedů v sáčcích je nepřípustná.
K místu, kam připravujeme jedovaté roztoky a přípravky a kde je používáme, nesmíme pouštět hospodářská zvířata ani drůbež. Není přípustno nechávat jedovaté prášky a roztoky v sadě v kádích, konvích a jiných otevřených nádobách ani na krátkou dobu.

Všechny osoby, které jedovaté prášky a roztoky připravují a slévají, přesypávají, které jimi poprašují a postřikují, musejí mít v době, kdy s nimi pracují, ochranný oblek, brýle, rukavice a masky proti prachu nebo plynu, speciálně předepsaných typů pro jednotlivé druhy jedů.
Při práci s jedy ve volné přírodě, a vane-li sebemenší vítr, je nutno pracovat vždy tak, aby vítr odnášel jedovaté plyny anebo jedovatý prášek směrem od pracujících.

Za pracovní přestávky a po skončení práce, zvláště než načneme jíst, pít nebo kouřit, musíme ruce a obličej pečlivě umýt mýdlem a vypláchnout ústa. Po skončené práci s jedy se musíme vykoupat.

Pro stravování a úschovu potravin určit zvláštní místo, kam je zakázáno vstupovat v pracovním nebo v ochranném oděvu. Nádoby, v nichž jsme připravovali jedy, musíme po skončení práce pečlivě vyčistit. Těchto nádob nemůžeme použít pro jiné hospodářské potřeby, zvláště ne pro přípravu pokrmů nebo krmiva.
Zbytky jedů, uložené dočasně ve skladech, a také nástrahy ponechané škůdci musíme sesbírat a zničit.
Přesná doba posledního postřiku nebo poprášení rostlin jedy před sklizní se stanoví podle druhu rostlin, počasí, podle druhu chemikálie a způsobu práce.
Jak ve skladištích, v nichž jsou jedy uloženy, tak i na pracovištích s jedy musí být lékárničky se soupravou léků pro poskytnutí první pomoci.
Všechny osoby, které s jedy pracují, musí být předem seznámeny s jedovatými vlastnostmi používaných chemikálií.

Vypěstujte si stromky na zahradě

Pečujeme o ovocné stromky

Třešeň jako ovocný stromPěstování ovoce se poslední dobou opět vrátilo do módy. Spousta lidí má zahrádkářství jako svého koníčka a s nadšením se starají o ovocné stromy a keře. O každou dřevinu je třeba se starat individuálně. Musíme s nimi zacházet podle toho jak je dřevina stará, na jakém je stanovišti a hlavně o jaký druh se jedná.  Pokud pečujete o stromy, prospívá to nejen dřevinám samotným, ale i pro vás je to určitý druh uvolnění v dnešní uspěchané době. Prací na zahradě se odreagujete a navíc vás odmění šťavnatými plody.

Péče o ovocné stromy

udržování zahrady a ovocných stromů bezpochyby patří správný řez ve správné době a také hnojení. Nevhodný řez totiž může způsobit více škody než užitku. Správným řezem můžeme ovlivnit nejen kvalitu, ale i množství ovoce. Naše námaha však bude zapomenuta v době sklizně. Vždyť kdo by si rád nepochutnal na sladkých malinách, ostružinách rybízu či angreštu. Na podzim nás zase svými plody potěší jabloně, hrušky nebo švestky. Čerstvé plody dodávají našemu organizmu spoustu vitamínů, ale určitě si rádi pochutnáte i na čerstvě upečeném koláči s ovocem.

Správný nákup dřevin

Prvním krokem při nákupu dřevin je navštívit odborné zahradnické centrum. Každý stromek nebo keř musí být opatřen visačkou, která obsahuje základní údaje o odrůdě. Mělo by tam být uvedeno, do jaké výšky dřevina vyroste, jaká půda je pro ni nejvhodnější a základní údaje o hnojení. Dřevina by neměla být poškozená, odřená nebo povadlá.  Další věcí, které si musíte všímat, je kořen a kmen stromu, kterým se odborně říká podnož. Volba podnože ovlivňuje velikost stromu a plodnost. Každý si může vybrat strom vhodné velikosti podle nabízených podnoží, podle druhu dřeviny a podle toho kam chce dřevinu vysadit. Do malé zahrádky proto vybíráme stromky na slabších podnožích, protože nám moc nevyrostou. Jejich výhodou je, že plodí dříve a mají velké plody. Takové stromky se hodí i na terasu nebo na balkon.  Vhodné je takové dřeviny podepřít tyčkou, aby se nevyvrátily. Neměla by pod nimi růst vysoká tráva, ve které se zdržují škůdci. Kořeny ovocných stromů velmi chutnají například hrabošům.  Na velkou zahradu, kde je hodně místa můžete vysadit dřeviny s podnoží silnější.

Tvary ovocných stromů

Již při nákupu ovocných stromů si rozmyslete, jaký tvar vám bude nejvíce vyhovovat. Jestli chceme sedět na lavičce pod vysokým stromem, nebo chceme strom jen na okrasu. Výběr tvarů stromů máme opravdu velký. Ovoce rozdělujeme na velké a drobné. K velkému ovoci patří jablka, hrušky, třešně, švestky, meruňky a jiné. Mezi ovoce drobné patří maliny, ostružiny, rybíz, angrešt a jiné bobuloviny. Velké ovoce se pěstuje na vysokokmenech. Tento tvar se hodí pro velké zahrady, protože dosahuje výšky až dvou metrů. Pro sběr ovoce, ale budete potřebovat žebřík. Dalším tvarem je polokmen, který je v současné době jejvíce vysazovaný, a to ve všech druzích zahrad. Dosahuje výšky kolem jednoho metru a na sběr ovoce žebřík nepotřebujete. Polokmen však musíte podepřít kůlem. Do velmi malých zahrad se však vysazují zákrsky. Tvoří větvě těsně nad zemí, proto se musí podepírat.

Vhodné stanoviště pro vysázení dřevin

Když si stromek donesete domů, je třeba důkladně zvážit, kam ho vysadíte. Některé dřeviny mají totiž vyšší nároky na teplo, a proto je musíme vysadit v blízkosti domu nebo u opěrné zídky, a to nejlépe na jihovýchodní stranu, kde se opírá slunce. Tam budou stromy chráněné před chladným severním větrem a také je nebudou ohrožovat jarní noční mrazíky. Zdi totiž přes den naakumulují teplo a v noci je vydají na ochranu stromů. U zdí proto vysazujte meruňky, broskve, nektarinky nebo moruše. Ovocné stromy vysazujte do propustných půd, ale ne moc hluboko.

Hnojení ovocných stromů

Při hnojení ovocných stromů postupujte opatrně. Měli byste vědět, do jaké půdy jste dřevinu vysadili, protože každá půda má jiné složení.  Také je důležité vědět, že stromy přijímají živiny vlasovými kořínky, které jsou od kmene stromu vzdálené někdy i několik metrů. Proto hnojivo neaplikujte blízko kmene stromu, nemělo by to žádný význam. Hnojení ovocných stromů je nejvhodnější na jaře, a to  březnu nebo dubnu. Na podzim se ovocné stromy nehnojí. Vhodný hnojivem pro ovocné stromy je například kompost.

Řez ovocných stromů

Ovocné stromy musíte prořezávat. Důvodů k prořezu je více. Samozřejmě se tím zvýší produkce ovoce, ale i prosvětlíte korunu a strom pak lépe roste a kvete. Na okrasné zahradě je pěkně prořezaný strom ozdobou. Při prořezávání koruny postupujte opatrně, abyste neodstranili příliš mnoho větví. To by pak vyvolalo v místě řezu bujení výhonů, které by korunu ještě více zahustily. Koruna stromu má tvořit nejméně dvě třetiny z celého stromu. K prořezu stromů je nejvhodnější doba vegetačního klidu, a tím je zima. Pokud budete odstraňovat suché větve, nejprve zjistěte, jestli je větev opravdu mrtvá. Když odříznete kůru a pletivo je hnědé, tak je větev mrtvá. Zelené pletivo svědčí o tom, že větev ještě žije. Pod mrtvou kůrou se totiž často usídluje hmyz. To přitahuje ptáky, kteří klovou do dřeva. Následně pak v tomto místě vyrůstají ze dřeva houby. Někdy může uhynout i celý strom.

Vhodné nářadí k řezu ovocných stromů

K řezu ovocných stromů používáme kvalitní zahradnické nůžky, pily a zahradnické nože. V žádném případě nepoužívejte nářadí tupé, rezavé nebo jinak poškozené. Mohli byste napáchat více škody než užitku. Nůžky by měly být dvousečné, vyrobené z lehkého materiálu. Při prořezávání keřů je velmi dobré použití nůžek pro obě ruce, protože mají delší rukojeť. Pro prořez silnějších větví používejte raději pilu. Mladé a tenké výhony se nejlépe odřezávají nožem. Při práci se zahradnickým buďte velmi opatrní a dodržujte základní pravidla bezpečnosti práce. Na vysoké stromy musíte používat žebříky. Měly by být vybaveny kovovými hroty, aby nesklouzly po trávníku. Správná manipulace s nářadím znamená polovinu úspěchu.

Ošetření stromů po prořezání

Pokud odřežete ze stromů silnější větve, vzniká rána, kterou je nutné ošetřit. Takové rány mohou vznikat vlivem velkého větru. Zlomení větví také může způsobit velká vrstva sněhu nebo mráz. I když se každý strom snaží své rány sám zacelit, můžete hojení urychlit použitím štěpařského vosku. Neošetřená rána může způsobit, že strom napadnou škůdci a oslabí ho. Velmi důležité také je, abyste nemocné větve, které ořežete, likvidovali. Když je necháte volně ležet, mohou se stát zdrojem další infekce.

Používejte kvalitní hnojivo na ovocné stromy

VIDEO: Jak správně stříhat ovocný strom?

Vysazujeme ovocné stromky

Na jaře je nejvýhodnější kupovat stromky v kontejnerech či s kořenovým balem. Kontejnerové stromky můžeme sice vysazovat i mnohem později, protože kořenový systém je dobře prorostlý se substrátem, ale v dubnu je nejvhodnější doba. Prostokořenné stromky a keře by neměly mít výrazně poškozené kořeny a narašené pupeny. Vysazovat je začneme ihned po příchodu domů (nikde by se nám neměly týden bez povšimnutí válet).

Příprava stromku

Jakmile prostokořennou sazenici doneseme domů, zkrátíme její kořeny zhruba o jednu třetinu délky. Odpovídá tomu zkrácení koruny před výsadbou. Mezi korunou – hlavou a kořeny – nohami musí být rovnovážný stav. Po zkrácení kořenů stromeček namočíme do vody, tedy do nádoby s vodou. Je dobré, nechat ho „napít“ alespoň 24 hodin.

Místo pro výsadbu

Netřeba asi zmiňovat, že půda pro výsadbu musí být v perfektní kondici. Strom z něj bude sát živiny a bude v ní vegetovat desítky let. Podle typ ovoce vyvážíme pH, zvolíme správnou zrnitost půdy a obsah živin.

Nároky jednotlivých druhů

švestky – hlubší hlinité půdy, vlhké
meruňky – středně těžké, hluboké, propustné půdy, nesnáší převlhčení a málo vzduchu v půdě
broskvoně – jsou obdobné, středně těžké půdy s dobrou propustností
třešně – hlubší, provzdušněné, mírně vlhké půdy s mírně kyselou reakcí
višně – jsou málo náročné, půdy snáší i mělké a kyselejší, nemá ráda přemokření
rybíz, angrešt, maliny, ostružiny – milují humózní půdy, jinak náročné nejsou
ořešák – hluboké, výživné, neutrální půdní reakce
jabloně – hluboké, výživné, s nepříliš vysokou hladinou spodní vody
hrušně – hlubší, výživné a záhřevné půdy

Před výsadbou vykopeme jámu o několik centimetrů širší a hlubší, než je kořenový systém. Dno pořádně prolijeme vodou. Pak do jámy zatlučeme opěrný kolík a přistoupíme k výsadbě.

Když sadíme ovocný stromek

Na dno hodíme trochu substrátu, stromeček držíme v ruce za kmínek a začneme kolem něj a do kořenů sypat zeminu. Když je zemina nad kořeny, musíme provést následující krok. Kmínek malinko povytáhneme směrem vzhůru a cukneme jím. Tím se substrát dostane mezi kořeny a nebude nám slehávat po výsadbě.

Doplníme zeminu až k rovině povrchu. Během výsadby půdu jemně ušlapáváme, aby slehla. Můžeme vytvořit kolem výsadbového místa mírný val, jakýsi límec, který bude lépe zachycovat zálivkovou vodu.

Zalívat, zalívat a zalívat

Po výsadbě stromeček důkladně zalijeme. Budeme ho zalívat i nadále, pravidelně. Lepší je každý den pokud vůbec neprší, nebo obden, když je vlhkost vyšší. Kořeny vlastně mají jen minimální schopnost přijímat vodu, proto musí být ve vlhkém substrátu. Doporučuje se zalévání i během léta. Celý rok bude dřevina kořenit a teprve na podzim mívá kořenový systém plně vyvinutý. Suché léto by mohlo růst narušit.

Připevnit a ukrýt

Kmínek by při výsadbě měl být asi pět až deset centimetrů od opěrného kolíku. Po zahrnutí zeminou stromek zajistíme páskou ke kolíku, aby ho vítr ani ptáci nevyvrátili. U nízkých keříků je to zbytečné. Pokud stromek začne v nejbližších dnech rašit a z pupenů budou růst mladé větvičky s listy, máme napůl vyhráno. Teprve na jaře příštího roku uvidíme, jak se nám výsadba podařila. Tuhá zima prověří, zda dřevo vyzrálo a kořenový systém se dokonale vyvinul.

Kolem kmínku také připevníme pletivo. Důležité je před příchodem zimy, kdy by se mohla dostat ke kůře hladovějící zvěř a kmínek poškodit okusem.

Co vysazovat na jaře?

Jarní výsadba je výhodnější než podzimní, kdy se před zimou nemusí vytvořit dokonalý kořenový systém a ledová zima sazenici vysuší. Výhodnější je jarní výsadba pro peckoviny, zvláště meruňky, broskve, třešně, višně, slívy a ryngle. Na jaře vysazujeme také angrešty, rybízy, jostu, maliny a z okrasných keřů růže.

Používejte pro ovocné stromky kvalitní hnojivo

VIDEO: Sázení ovocných stromků