Nejčastější problémy při pěstování jahod a jejich řešení

Antoino Duchesne svou usilovnou zahradnickou prací u dvora Ludvíka XV., dopřál světu skvostné ovoce, které se dodneška těší veliké oblibě. Bohužel plody plné vitamínů a minerálů, obsahujcí i  látky, které působí jako afrodisiakum, lákají ke konzumaci nejen člověka, ale i různé škůdce. Rostlina, plodící toto lahodné ovoce se nazývá Jahodník velkoplodý (Fragaria × ananassa nebo také Fragaria annanassanebo Fragaria × grandiflora) a nejen v našem prostředí trpí různými houbami a plísněmi. Abyste po sklizni nemuseli posílat Marušku ke dvanácti měsíčkům, poradíme vám jak s těmi nejčastějšími bojovat…

Správná péče o jahodník začíná uz při jeho pořízení. Je třeba vybírat kvalitní silné sazenice. Jahodník je rostlina, která má sklony trpět nedostatkem dusíku a fosforu, takže už při výsadbě je třeba přemýšlet, kam tuto rostlinu umístit. Je třeba každé čtyři až šest let toto místo měnit a pravidelně hnojit.

Výběr správného místa pro pěstování jahod může snížit potenciální hrozbu nákazou houbami a hmyzími škůdci. Jahody by měly být vysázeny v dobře odvodněné půdě, která nehromadí vodu po dešti. Také pozor na přílišnou závlahu. Vysazování na vyšších plochách minimalizuje poškození  sazenic mrazem a zvyšuje cirkulaci vzduchu kolem jahodových rostlin, která umožňuje rychlejší vysychání plodů, což snižuje výskyt některých chorob – zejména plísní, pro které vlhké prostředí vytváří ideální podmínky k množení. Proti plísni je nejlepší bojovat fungicidy na jejichž aplikaci na větší plochy se nám nejlépe ocenil zádový postřikovač.

Nejčastější problémy při pěstování jahod a jejich řešení

 

SLIMÁCI A ŠNECI

Slimáci jsou škůdci číslo 1 a plně zralé jahody jsou pro ně absolutním magnetem.

Symptomy: Po útoku slimáků a hlemýžďů obvykle najdete charakteristické slizké cestičky na vašich rostlinách a ovoci. Při sklizni zralého ovoce objevíte nepravidelné díry v něm způsobené jejich okusováním.

Prevence proti slimákům je ve vytvoření bariér, jejich sběr a na boj proti slimákům existuje spousta od babských rad po chemicky vyrobené produkty.

HOUBY

V  suchých létech bývají rostliny napadeny houbou Sphaerotheca macularis, která může být problémem i pro jiné měkké ovoce, jako jsou ostružiny a maliny.

 Plíseň poznáte podle vzhledu práškovitých šedobílých náplastí, které se objevují na spodní straně listů. To je doprovázeno načervenalými hnědými značkami na horní straně listů. Pokud problém není řešen, houba může pokračovat k infekci jak květin, tak i ovoce, což ničí nejen úrodu ale plodinu jako takovou i do budoucna.

 Houbovým  útokům je možné předejít  tím, že vysadíte rezistentní odrůdy, jako je ‘Cambridge Favorite’ a ‘Red Gauntlet’, a snažit se zlepšit cirkulaci vzduchu kolem vašich rostlin. Pokud však k tomuto problému dojde, odstraňte a vypalte všechny postižené rostlinné látky a v extrémních případech budete muset použít postřik.

PLÍSNĚ

 Šedá forma plísně jahod je způsobena houbou Botrytis cinerea, která může infikovat jak květiny, tak plody. To může výrazně snížit výnosy ovoce a je považována za jednu z nejškodlivějších chorob. Botrytis je nejčastější při dlouhotrvajícím chladném, vlhkém počasí během kvetení a sklizně.

 Květy obvykle hnědou a zemřou. Měkká, světle hnědá hniloba se může objevit na jakékoli části bobulí, ale obecně se vyskytuje nejprve v oblasti čepičky, která ničí bobule během 48 hodin. Plody brzy “mumifikují” a podobně jako květy se pokryjí šedým, prašným práškem, což jsou spory houby Botrytis. Na jaře během chladného vlhkého počasí se spóry tvoří a šíří větrem nebo vodou na zraněné nebo extrémně měkké rostlinné tkáně. Proto je třeba zejména v tomto období preventivně ošetřit jahodník přenosným postřikovačem. Infekce může také nastat při růstu houbového mycelia z dříve infikovaných částí rostliny. Houba může přežít na rozkládající se vegetaci, aby mohla během celé vegetační sezóny infikovat zdravé rostliny. 

Léčba: Sběr a odstranění infikovaných částí rostlin může zpomalit šíření onemocnění, ale to musí být prováděno častěji, zejména během plodící fáze.

Jahody netrápí jen plísně a houby, ale i škůdci jako jsou pavouci, housenky a  roztočík jahodníkový a květopas jahodový. Na svých jahodníkových rostlinách si můžete povšimnout i bílé skvrnitosti , černání plodu, nemoci kořenů, fytophtorové a sclerotiniové hniloby , scorchova nemoc…

Vyzkoušejte jahody ze semen

Ne, není to omyl. Ačkoli už léta kupujete sazenice a ze semene jste možná zkusili pěstovat pouze takzvané měsíční jahody, toto se vám bude určitě líbit. Na našem trhu jsou totiž tři nové odrůdy jahod, které přinášejí středně velké až velké plody a pěstují ze semen. Kromě nich přišli odborníci také s novou odrůdou měsíčních jahod, která rodí celé vegetační období. Navíc přináší plody, na kterých si opravdu pochutnáte, protože vůní a chutí připomínají lesní jahody.

Proč je lepší vysévat? Díky tomuto způsobu pěstování odstraníte největší problém této plodiny – náchylnost na virové choroby. Virózy totiž běžně jahodám deformují listy, způsobují nemoci, snižují rodivost a často zlikvidují celou rostlinu.

Při vegetativním rozmnožování se virus přenese i na novou sazenici. Virózy jsou přenášeny i mšicemi a jiným hmyzem a na záhoně se snadno rozšíří z jedné rostliny na druhou. Založit zdravý, chorobami nezatížený záhon je v zahrádce téměř nemožné. Účinnějším řešením je jahody vysít, semeny se totiž virus nepřenáší.

Kdy jahody vysévat?

Termín výsevu si zvolte podle vlastních možností. Z lednového a únorového výsevu vypěstujete sazenice na vysazování začátkem léta. Vysadit je do půdy můžete v květnu a červnu, koncem léta přinesou první plody. Příští rok budou rodit naplno. Při brzkém vysévání však mohou nastat problémy pro nedostatek světla při klíčení. Semenáčky se mohou příliš vytahovat.

TIP: Jak pěstovat jahody?

Vysévat však můžete i později – od března do května až června. V tomto čase mají semenáčky dostatek světla i tepla, sazeničky jsou pevné, kompaktní a plně vyvinuté. Musíte však počítat s tím, že úrodu přinesou až v následujícím roce.

Jak na to?

Vzrůst sazenic ze semen trvá přibližně tři měsíce. Můžete to zkusit ve skleníku, ale i uvnitř na okenním parapetu. Drobná semena potřebují k vyklíčení světlo, vysévejte je proto na povrch kvalitního výsevního substrátu a jen jemně zatlačte. Po celou dobu klíčení musí mít rovnoměrnou vlhkost. Zakryjte proto secí misku tabulkou skla nebo fólií.

Přímo na substrát můžete položit noviny, které udržujte stále vlhké. Semeno jahod klíčí dva až tři týdny, přičemž potřebuje teplotu alespoň 20 stupňů. Růst semenáčků je zpočátku pomalý, rychleji začnou růst až když mají dva až tři pravé listy. Mladé rostliny z výsevů dvakrát přesaďte, poprvé za čtyři až šest týdnů od vyklíčení.

Vysazování na záhon

Přijde na řadu až když mají mladé rostlinky pět až deset listů. První květy vyštipněte, aby se jahody předčasnou rodivostí nevysilovaly. Pokud budete sázet do bedniček, vyberte masivnější, osvědčily se například samozavlažovací. Substrát by měl být bohatý na humus, dobře propustný a mírně kyselý, tedy s pH kolem 5. Dostatek vláhy v nádobách je důležitý. Kořenové baly by totiž měly být stále mírně vlhké.

Nezapomeňte!

Jelikož z poloviny hybridních semen mohou vyrůst rostliny s rodivý květinami a druhá polovina nemusí tvořit pyl, myslete na to při vysazování do bedýnky na balkon. Problém může nastat, když vysadíte do jedné pouze dvě až tři rostliny a náhodou budou mít všechny sterilní, tedy nerodivé květy. Počkejte proto s vysazováním sazenic na první květ a zajistěte, abyste měli v bedýnce vždy alespoň jednu rostlinu s květem, který tvoří pyl, tedy ze kterého se doslova práší.

Přezimování

Všechny odrůdy vypěstované ze semen přezimují na záhoně bez problémů. V našich podmínkách nevymrzá. Když budete pěstovat jahody v truhlících nebo jiných nádobách, zakryjte je během silných mrazů chvojím. Proti promrznutí je lepší izolovat i stěny a dno bedýnek. Nejčastější příčinou úhynu jahod v průběhu zimy však není mráz, ale vyschnutí. Dostatek sněhu na bedýnce tepelně izoluje a současně při oblevě dodá vodu, která pomalu vsákne do substrátu. Pokud sníh není, měli byste i během zimy substrát v bedýnce občas zalít.

Odrůdy jahod

Rujána je stále rodící, měsíční jahoda. Tmavočervené plody jsou malé, nepravidelného tvaru. Chuť je sladká, velmi aromatická. Rostlina prakticky neodnožuje.

Temptation je převislé rostoucí, opakovaně kvetoucí odrůda se středně velkými plody. Mladé rostliny jsou schopny rodit na dlouhých odnožích, které visí ze závěsného květináče. Bohaté květenství jsou vysoko nad úrovní trsu, proto se plody půdy nedotýkají a nehnijí. Výhoda převislé rostoucích jahod spočívá především v čistotě plodů, které jsou minimálně napadány chorobami i hnilobou. Jahůdky jsou snadno dostupné při sklizni a téměř netrpí deformacemi. Tuto odrůdu můžete pěstovat na záhonech, v závěsných květináčích, nebo v truhlících položených na zemi.

Grandian F1 je opakovaně kvetoucí odrůda s velkými, šťavnatými plody. Jsou dobře vybarvené, vynikají sladkostí a typickou vůní i chutí. Silné rostliny rodí od konce června až do prvních podzimních mrazíků.

Delician F1 je nová velkoplodá stále rodící jahoda pěstovaná ze semen. Už její jméno mluví za vše. Jde o takzvaný japonský typ s mimořádně vynikající chutí a výraznou vůní.

VIDEO: Jak na pěstování jahod

Zdroj obrázku: SXC.hu

Jak pěstovat jahody

jak pěstovat jahodyPokud máte v zahrádce jen trochu místa “nazbyt”, měli byste jej věnovat jahodám. Chutné aromatické plody, výnos 1 kg i podstatně více z 1 m2, plynulé postupné zrání, sklizeň již v prvním roce po vysazení, kterou budeme moci sklízet ještě další tři roky. Jahoda má výbornou aromatickou chuť a množství vitamínů.

Kultivary jahod

Kultivary v podstatě lze shrnout do pěti skupin:

Jahoda velkoplodá jednou rodící (dozrává v červnu a v červenci).
Jahoda velkoplodá remontantka (dozrává v červnu a červenci a potom na podzim dává ještě jednu menší úrodu).
Jahoda velkoplodá stálerodící (dává plody zpravidla od června až do pozdního podzimu).
Jahoda třešňovitá, tzv. měsíční (dává menší plody, ale mimořádně aromatická – od června do skončení vegetace).
Jahody popínavé (přinášejí plody i na odnožích – produkci odnoží od června do prvních mrazů).

V zahradách se osvědčuje zejména 1., 2. a 4. skupina.

Nároky jahod na stanoviště, půdu

Jahodám se nejlépe daří na slunci, ale poměrně dobře i v polostínu. Nejvhodnější jsou polohy s průměrnou roční teplotou asi 7 stupňů celsia. Nejvhodnější jsou rovinaté polohy nebo mírné svahy s jihozápadní expozicí. Méně vhodné jsou východní nechráněné svahy, jakož i severní svahy.
Jahody nejsou zvlášť náročné na půdu. Kromě extrémně suchých, neúrodných či velmi těžkých, vlhkých, podmáčených půd se jim daří všude. Nejlépe v hlinitopísečných nebo písečnohlinitých s dostatkem humusu a živin. Půdní reakce má být mírně kyselá až neutrální. Aby jahody dobře rostly a rodily, musí mít zajištěn dostatek vláhy. Ideální množství je 600 – 700 mm ročně.

Výsadba jahod

Jahody vysazujeme brzy na jaře nebo v druhé polovině srpna – až do poloviny září. Pozdější výsadba se nedoporučuje, protože rostliny do zimy nestačí zakořenit a přes zimu často vymrznou.
Půdu před výsadbou zbavíme všech plevelů, dobře pohnojíme kompostem a potom zryjeme. Půdu po zrytí důkladně zalijeme vodou (z konve), aby půda nasákla vodou a lépe se usadila.

Těžší půdu těsně před výsadbou snadno překopeme a shrabeme, lehčí půdu stačí jen shrabat. Nejlepší je sázet rostliny se silným krčkem – je to přechod mezi kořeny a listy. Kořeny nesmí být staré, poškozené, suché. Sazenice před sázením musí být mírně vlhké. Pokud jsou kořeny suché, před sázením je můžeme namočit do vody. Nesmí to být ale kaše z bláta, protože husté kořeny se slepí, hliněný bal může ztvrdnout a ujmutí rostliny může být ohroženo. Pokud má rostlina zdravé a silné kořeny, můžeme jí ponechat všechny listy, když jsou kořeny slabší, uděláme dobře, když některé nadbytečné listy odstraníme. Sazenicím stačí tři plně vyvinuté listy.

Jamky do kterých sázíme, mají být dost široké, abychom kořeny mohli co nejvíce rozprostřít. Kořeny v jamce nesmějí být zahnuty nebo dokonce obrácené směrem nahoru. Po zasypání půdu důkladně utlačíme, Správně zasazené sazenice, když je chytíme za listy, by se neměly dát z půdy snadno vytáhnout.
Jak hluboko rostliny vysazovat? Platí zásada, že tak hluboko jako rostly ve školce. Srdíčko má byt asi 1 cm pod povrchem, protože půda po zalití ulehne. V zahrádce pěstujeme jahody udržováním jednotlivých trsů v sponě 80 x 40 cm.

Hnojení jahod

Jahody přihnojujeme každý rok. V předjaří kolem trsů rozhodíme průmyslová více složková hnojiva, jako je Cererit nebo NPK v dávce 350 – 650 g na 10 m:. Můžeme použít i Fragarin. Přihnojování má vliv na velikost plodů. Podruhé přihnojujeme po sklizni.

Škůdci, choroby jahod

Nejvíce škod na jahodách způsobuje píseň šedá, která se na rostlinách objevuje za vlhkého a teplého počasí. V květnu se začnou vyvíjet na zelených plodech pouhým okem neviditelné spóry. Plod po čase hnědne a objeví se na něm šedý povlak plísně. Z chemických přípravků před květem můžeme použít Konilan 50 WP (0,1%), Fundazol (0.05%) nebo Euparen (0,25%).
Občas se na listech jahod objevují načervenalé skvrny, které později zbělají. Toto houbové onemocnění způsobuje, že silně napadené listy odumírají. Preventivně můžeme použít měďnaté přípravky.

Ze živočišných škůdců zdraví jahod ohrozí květopas jahodová a roztočík jahodový. Květopas brouček, jehož samičky kladou vajíčka do vyhloubeného otvoru poupat, roztočík je drobný nažloutlý pavouček, který saje na mladých listech v srdci jahody. Účinný prostředek proti těmto škůdcům postřik Metation E 50 nebo Tiodanom 35 EC.
Proti květopasi stříkáme na začátku tvorby poupat.

Odrůdy jahod

Jednou rodící odrůdy: Senga Sengana (velmi dobrá odrůda, plody vhodné ke konzumaci i na konzervování), Roxana (odrůda vyniká dobrým zdravotním stavem a dobrou kvalitou plodů), Zefyr (nasládlá odrůda s chutnými plody), Dagmar (odrůda s vel. vysokou úrodou kvalitních plodů).

Remonte odrůdy: Lidka (odrůda s dobrými plody a dobrým zdravotním stavem).

Měsíční jahody: Ruj a na (plody jsou asi třikrát větší než lesní jahody).

Popínavé jahody: Sem patří odrůda sojana a Kitererdbeeren HUMMEL.

VIDEO: Jak pěstovat jahody

 

VIDEO: Pěstování jahod doma v truhlících

Zdroj obrázku: SXC.hu